Z nálezu soudkyně zpravodajky Ivany Janů vyplynulo, že justice dosud spor řešila příliš formalisticky a dostatečně nezohlednila situaci aktérů případů.
Krajský soud, který postupoval podle instrukcí Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že se nevidomí mohli s obsahem smlouvy seznámit, a to například prostřednictvím jiné osoby. Proto rozhodl o platnosti úvěru na 500 tisíc korun i zástavní smlouvy, která zatížila rodinný domek nevidomých.
Podle ústavních soudců se však nevidomí nechovali nijak nezodpovědně a snažili se využít možností, které jim právo při podpisu písemných dokumentů dává. "Spíše to vypadá, že se stali obětí osob, které zneužily jejich zdravotního stavu," uvedla Janů. Účastníci řízení k jednání nedorazili.
Ústavní soud opakovaně vytýká justici formalistické rozhodování a sofistikované odůvodňování zjevné nespravedlnosti. Podobným způsobem argumentoval také ve středu.
