Ústavní soudci řešili konkrétní případ bývalého strojvůdce Karla Holubce. V době federace odpracoval mnoho let jako zaměstnanec bratislavského odštěpného závodu Československých státních drah. Když před pěti lety odcházel do penze, přiznala mu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) důchod jen asi 3 500 korun. Neuspěl ani v následném soudním sporu. Jeho kasační stížnost zamítl v srpnu Nejvyšší správní soud právě s odkazem na stanovisko Soudního dvora EU.
Podle něj byla česká praxe diskriminační vůči jiným občanům Unie. Dorovnávací příspěvek totiž Česko podmiňovalo českým občanstvím a trvalým pobytem, což prý znevýhodnilo ostatní obyvatele EU. Ústavní soud ale na své starší judikatuře trvá a v Holubcově kauze zrušil rozhodnutí soudů i ČSSZ. Soudní dvůr EU se podle něj dopustil excesu a nezohlednil specifické poměry vzniklé rozdělením Československa.
Dorovnat důchody je povinností státu
Nadále by tak měli příspěvek dostávat Češi, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, a splnili všechny stanovené podmínky. Je prý povinností Česka, aby pomocí dorovnávacího příspěvku dále upravilo svým občanům slovenské penze do té výše, na jakou by měli nárok v českém důchodovém systému.
Ústavní soud v tomto řízení novelu nemohl zrušit. Soudci ale podle místopředsedy soudu Pavla Holländera kritikou zákona naznačili, jak by postupovali, kdyby novelu v budoucnu někdo napadl.
Jak bude dál postupovat resort práce, není zatím jasné. "Ministerstvo se nebude nyní vyjadřovat. Musí se nejdřív seznámit detailně s odůvodněním soudu," řekla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Podle ní by stanovisko mohlo být koncem týdne. Česká správa sociálního zabezpečení podle své mluvčí Jany Buraňové dorovnávala slovenské důchody za stejných podmínek jako Holubcovi 124 lidem. Podle dříve zveřejněných informací se dorovnávání penzí týkalo ale celkem několika tisícovek osob, které splňovaly kritéria pro přiznání příspěvku, jejich případ se ale od Holubcova může lišit.
Vstup do EU změnil pravidla
Bývalí obyvatelé Československa získávají podle mezistátní smlouvy důchod od toho státu, na jehož území měl sídlo jejich zaměstnavatel v době rozpadu federace. Kvůli tomu by i Češi, kteří pracovali na Slovensku, případně v Čechách a na Moravě pro slovenské podniky, dostávali nižší důchod. Ústavní soud proto v minulosti stanovil podmínky pro dorovnávání slovenského důchodu z českého rozpočtu. Žadatel musel do roku 1992 odpracovat 25 let v systému zabezpečení bývalé ČSFR, dosáhnout předepsaného věku a dále musel mít trvalý pobyt na území ČR a českou státní příslušnost.
Situaci ale podle některých výkladů výrazně změnil vstup Česka do EU. Podle Soudního dvora EU klíčové nálezy Ústavního soudu diskriminují na základě státní příslušnosti občany jiných členských států EU, kteří třeba pracovali v Československu, ale nárok na dorovnání nemají.
Vláda se pak rozhodla dosavadní praxi formálně ukončit. Česká správa sociálního zabezpečení už předtím dorovnání nepřiznávala lidem, jimž nárok na penzi vznikl po vstupu do EU. Ukončení dorovnávání potvrdila loni Poslanecká sněmovna schválením novely zákona. Několik tisíc důchodců, kteří peníze dostávají podle starších rozhodnutí, o příplatek nepřišlo, což ani Soudní dvůr EU nevyžadoval.
Průměrný slovenský starobní důchod činil na konci loňského roku 362 eur, v přepočtu asi 9 095 korun. Český důchod k poslednímu prosinci dosáhl průměrné výše 10 552 korun.
