Ústavní soud rozhodl o žalobě na exprezidenta Václava Klause (ilustrační snímek). | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Klaus za velezradu souzený nebude, Ústavní soud řízení zastavil

  • 694
Exprezident Václav Klaus nebude souzen za velezradu. Ústavní soud na středeční uzavřené poradě pléna zastavil řízení. Žalobou Senátu se soud nebude zabývat, řekl iDNES.cz Klausův advokát Marek Nespala. Rozhodnutí soudu je konečné.

"Řízení bylo zastaveno z toho důvodu, že uplynutím funkčního období prezidenta republiky zaniká jeho způsobilost být předmětem tohoto řízení. Byla plně převzata moje argumentace obžaloby," řekl iDNES.cz Nespala, který o verdiktu okamžitě informoval Václava Klause.

Krátce poté verdikt potvrdil i generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. "Ústavní soud vyšel z toho, že primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," zdůvodnil rozhodnutí soudu Pospíšil.

Nečas: Ať ti, co žalovali Klause, zváží odchod z veřejných funkcí

Usnesení podle něj nebylo přijaté jednomyslně, proti byla soudkyně Ivana Janů, vlastní odůvodnění připravil i soudce Stanislav Balík. Ústavní soud už v průběhu odpoledne informoval, že o žalobě rozhodl. Čekal však, až jeho verdikt bude doručen účastníkům řízení.

Klaus verdikt komentoval prostřednictvím Petra Macinky ze svého institutu. "Za Václava Klause mohu říci, že jsme tento výsledek očekávali. Je pozitivní, že se Ústavní soud v této kauze nenechal zatáhnout do politického boje. Není možné nezmínit jednu podstatnou věc: Tato kauza byla varovným příkladem, kam až u nás může klesnout úroveň a způsob politiky," uvedl Macinka.

"Usnesení soudu má čtrnáct stran právnického textu, musíme se s tím seznámit. Jsem hluboce přesvědčen, že i pokud by se to dostalo přes tuto procedurální otázku, tak by ústavní žaloba musela být odmítnuta jako zjevně neopodstatněný návrh, nebo že by byl pan Václav Klaus z obžaloby v plném rozsahu zproštěn," dodal Nespala, který tento verdikt očekával už dříve (více čtěte zde).

Nečas: Podavatelé žaloby by měli zvážit setrvání ve funkcích

Podle premiéra Petra Nečase by senátoři, kteří žalobu podali, měli zvážit setrvání ve veřejných funkcích. Předseda vlády to řekl iDNES.cz (více čtěte zde).

Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD uvedl, že všichni musí rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. "Vy víte, že já osobně jsem nepatřil k těm, kteří pro tu ústavní žalobu hlasovali. Byl jsem přesvědčen, že nejsou naplněny znaky velezrady," řekl iDNES.cz.

"Je mi líto, že Ústavní soud zastavil řízení, aniž využil možnosti vyjádřit se k tomu, zda Václav Klaus jednal či nejednal jako prezident v souladu s ústavou. Rozhodnutí soudu je ale nutno respektovat," uvedl v prohlášení předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Verdikt Ústavního soudu, byť s výhradami, respektuje i František Bublan, jeden ze senátorů, kteří pro žalobu na Klause zvedli ruku. "Stíhat prezidenta by mělo jít i po skončení mandátu. Když by jej nebylo možné stíhat, tak může třeba poslední měsíce dělat ještě horší činy, než z kterého jsme jej žalovali a než to dojde k soudu, tak mu mandát skončí a on by byl beztrestný," uvedl Bublan pro iDNES.cz.

Stejného názoru je i jeden z hlavních zastánců žaloby, senátor Jiří Dienstbier. "Je škoda, že to Ústavní soud neprojednal, že se nevyjádřil ke konkrétním tvrzením. Věcné projednání žaloby by pomohlo chránit ústavní pořádek do budoucna," řekl Dienstbier v ČT.

Žalobu na Klause podalo 38 senátorů

Ústavní soud začal žalobu řešit 12. března, senátoři ji na Klause podali osm dní před tím. Přiměla je k tomu především jeho novoroční amnestie (více čtěte zde).

Zástupcům horní komory parlamentu vadilo i to, že Klaus v průběhu svého prezidentování nerozhodl ve věci jmenování jednoho z čekatelů na soudce, ač mu to nařídil soud. Nebo že přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o evropském stabilizačním mechanismu.

Pro žalobu na tehdejšího prezidenta bylo 38 senátorů, 30 hlasovalo proti. Počínání senátorů odsoudil Klausův nástupce Miloš Zeman, premiér Petr Nečas či ministr financí Miroslav Kalousek.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video