Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud se zastal dvojice, která emigrací v roce 1984 přišla o dům

  15:35aktualizováno  15:35
Částka převyšující 2,8 milionu korun za dům u Prahy je adekvátní, potvrdil Ústavní soud. Dvojici, které nemovitost propadla po emigraci v roce 1984, chtěl stát vyplatit jen necelých 90 tisíc korun, protože rozhodoval podle tehdy platných tabulek. Ústavní soud ale rozhodl, že náhrada musí být adekvátní současným podmínkám.
Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | foto: MAFRA

„Ústavní soud potvrdil právo, kterému moji klienti věřili. Po návratu z emigrace v roce 1990 museli skutečně o navrácení nemovitosti nebo vyplacení náhrady bojovat až do dnešního dne,“ řekl ve středu novinářům advokát Petr Tomanec. Stát již podle pravomocného verdiktu vyplatil za nemovitost 2,84 milionu korun, převážnou část v cenných papírech.

„V těchto případech je třeba postupovat rozumně a spravedlivě. Pokud znění zákona je natolik striktní a formalistické, že by způsobilo nespravedlnost, je třeba je vyložit extenzivním způsobem adekvátním současným společenským podmínkám,“ uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Po Listopadu už vlastnil dům někdo jiný

Dvojice opustila Československo v roce 1984, majetek propadl státu. Dům u Prahy pak získal nový majitel a po listopadu 1989 jej už nebylo možné vydat. Proto emigranti požadovali náhradu od státu podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Obvodní soud pro Prahu 1 zprvu žalobě vyhověl s odkazem na verdikt Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle kterého má být náhrada za vyvlastněný majetek v rozumném poměru k jeho tržní hodnotě.

Poté zasáhl Městský soud v Praze. Každému ze žalobců přiznal pouze 86 880 korun s vysvětlením, že výši náhrady je nutné určit podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti zákona o mimosoudních rehabilitacích. Nakonec po intervenci Nejvyššího soudu emigranti získali původně přiznanou částku, tedy 2,84 milionu.

Stát zastoupený ministerstvem podal ústavní stížnost. Justice se podle stížnosti měla doslovně držet zákona o mimosoudních rehabilitacích a cenových předpisů z počátku 90. let minulého století. Podle ústavních soudců by ale takový výklad nebyl spravedlivý a náhrada by nedosáhla ani jedné šestnáctiny současné hodnoty odňatého majetku.

„V mezidobí došlo k takové změně sociálních a ekonomických poměrů, že náhrada přiznaná dle tehdy platných právních předpisů - byť tehdy představovala náhradu adekvátní ve vztahu k odňaté nemovitosti - dnes dosahuje pouze zlomkové výše hodnoty nemovitosti,“ uvedl Fenyk v nálezu.

Původním majitelům nemovitosti podle nálezu nelze přičítat k tíži délku sporu. Navíc pokud by se náhrada počítala podle dobových předpisů, znamenalo by to evidentní nerovnost mezi lidmi, kteří nakonec dostali zpět svůj dům, jehož hodnota v mezidobí rostla, a těmi, kteří dostali jen peníze.

Autoři: ,


Témata: Ústavní soud




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.