Plénum Ústavního soudu tak vysvětlilo, proč zamítlo návrh přerovského okresního soudu zrušit část zákona o utajovaných skutečnostech.
Ústavní soudci akademickým verdiktem potvrdili názor přerovského soudu, že bezpečnostní prověrky advokátů Národním bezpečnostním úřadem porušují Listinu základních práv a svobod. Ta totiž obžalovanému zaručuje právo na svobodnou volbu obhájce.
V plénu Ústavního soudu se sešlo všech současných 12 soudců. Kvůli odlišnému stanovisku k verdiktu se své funkce soudce-zpravodaje vzdal Vojen Güttler a nahradil ho místopředseda soudu Pavel Holländer.
Güttler tvrdil, že napadená část zákona zrušena být měla. Poprvé v historii Ústavní soud nevydal jen výrok týkající se podstaty problému (meritorní výrok), ale výrok obsahující i právní názor, upozornil předseda soudu Pavel Rychetský.
Přerovští soudci na problém narazili v kauze bývalého důstojníka Bezpečnostní informační služby Vladimíra Hučína. Obhájce Hučína advokát Stanislav Devátý tvrdí, že se tak obhájci rozdělili na pohodlné a nepohodlné.
Podle něj by stačilo, tak jako do nedávné doby, aby před projednáním tajných informací soudce poučil advokáta, podobně jako přísedící u soudu.
Na rozpor přitom v době projednávání zákona v parlamentu upozorňovala i advokátní komora, která chtěla obhájce z prověrek vyjmout s tím, že požadavek je v rozporu se svobodnou volbou advokáta. Zákonodárci ale nakonec normu schválili v původním znění.
Přerovští soudci ve své stížnosti upozorňovali na to, že stát takto může nezákonně rozhodovat, kdo bude ve sporech proti němu vystupovat. Upozornili, že například za druhé světové války takto existoval seznam advokátů oprávněných vystupovat před říšskými soudy.
Naopak Národní bezpečnostní úřad ve svém vyjádření uvedl, že je svobodnou volbou advokáta, zda přistoupí na zvýšení své kvalifikace v podobě prověrky.
