Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Ústavní soud odmítl přiznat vymahačům pokut z MHD přehnané náklady

  • 343
Firma Grato, která vymáhá pokuty po černých pasažérech z ostravské MHD, neuspěla v soudu o peníze za advokátní služby ve stovkách sporů. Ústavní soud ve středu zamítl další ze čtyř set podobných stížností. Soud vysoké poplatky za rutinní úkony kritizoval jako "parazitování na drobných pohledávkách".

Podle Ústavního soudu jsou drobné pohledávky, vznikající v tomto případě nezaplacením pokuty v MHD, "nafukovány do nesmyslné výše". Podle ústavní soudkyně Ivany Janů je nález uplatněním selského rozumu a zvýrazněním dělící čáry mezi tím, co je, a co naopak není férové podnikání.

"Ústavní soud jasně řekl, že se budou hradit pouze účelně vynaložené náklady," řekla Janů. Společnost Grato nepochodila ani se souvisejícím návrhem, kdy chtěla zrušit část občanského soudního řádu a vyhlášky o odměnách advokátů v občanském soudním řízení.

Pokuta za tisíc, právník za dalších osm

Okresní soud v Ostravě z podnětu firmy Grato řeší asi osm tisíc sporů o pokuty. Před časem přestal přiznávat náhradu nákladů za advokáty, černí pasažéři díky tomu nemuseli několikanásobně přeplácet výši uložených pokut. Ústavní soud se soud konkrétně zabýval sporem, v němž firma Grato k pokutě 1 008 korun žádala od černého pasažéra ještě 7 920 korun jako náhradu nákladů za právníka.

Okresní soud žalobě nevyhověl s vysvětlením, že jde o rutinní spor, v němž nenastala žádná výjimečná okolnost, jež by vyžadovala služby advokáta.

Firma Grato totiž uplatňuje své nároky prostřednictvím vzorového návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž mění jen údaje o dlužníkovi, datum černé jízdy, linku MHD a další detaily. Janů to v nálezu označila za metodu "maximalizace zisku a minimalizace námahy".

Firma může přijít o více než 63 milionů

"Můžete si lehce vynásobit, jaké velké podnikání jsme tímto nálezem ohrozili," uvedla soudkyně. Přestane-li soud uznávat nárok na náhrady za služby advokáta u všech dalších osmi tisíc případů, v případě necelých osmi tisíc korun za jeden případ se tedy jedná o více než 63 milionů korun. Nález však podle Janů není vítězstvím černých pasažérů, ti nadále musejí platit pokuty navýšené o úroky.

Advokát firmy Grato Václav Sládek novinářům řekl, že pomoc advokáta je při vymáhání pohledávek potřebná - přinejmenším musí kontrolovat všechny dokumenty. Nepřiznávání náhrady označil za útok na advokátský stav. "Je přece nemožné, aby soudy odrazovaly účastníky řízení od toho, aby si brali advokáta. V tomto případě se jako advokát prostě musím ozvat," uvedl Sládek.

Jako první přestal přiznávat vysoké náhrady soud v Ústí

ÚS se problematikou takzvaných formulářových žalob ve sporech o bagatelní částky intenzivně zabývá asi půl roku. Nejprve odmítl sérii stížností firmy Bazcom, která odkoupila pohledávky ústeckého dopravního podniku. Stížnostmi se bránila proti postupu Okresního soudu v Ústí nad Labem, který firmě jako první přestal přiznávat vysoké náhrady nákladů právního zastoupení, protože je nepovažoval za účelně vynaložené.

Usnesení o stížnostech firmy Bazcom vyvolala značnou pozornost odborné veřejnosti. Následoval další nález, v němž Ústavní soud stanovil strop pro náklady na advokáty, které musejí dlužníci platit protistraně v prohraných sporech o drobné pohledávky do 10 tisíc korun. Pokud jde o takzvané formulářové žaloby, dostane úspěšný žalobce podle Ústavního soudu na právníky maximálně jednonásobek jistiny, tedy ekvivalent původní dlužné částky. Nemusí ale dostat vůbec nic, záleží na okolnostech.

Ministerstvo spravedlnosti reagovalo změnou vyhlášky. Podle Sládka ale poté nastal chaos. Jednotliví soudci prý rozhodují o nákladech mnoha různými způsoby, což firma u Ústavního soudu dokládala čtyřmi bednami písemných materiálů. "Vyvolává to značnou míru nejistoty," uvedl Sládek, podle něhož měl ÚS poskytnout vodítko pro rozhodování justice. Jednatel firmy Grato Marek Štaud se ve středu ke svému podnikání vyjadřovat nechtěl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video