Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dluhy svého druha platit nechtěla. Kauci 200 tisíc jí po letech vrátí

  11:32aktualizováno  11:32
Žena se po víc než třech letech dočká vrácení peněz, které složila jako kauci za svého drogově závislého druha, aby mu pomohla z vazby. Ústavní soud nyní rozhodl, že 200 tisíc nemělo propadnout na uhrazení jeho dluhů, protože soud ženu nepoučil, že se to může stát.
Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek) | foto: Monika TomáškováMF DNES

Soud v roce 2013 poslal muže do vazby kvůli obvinění z krádeže a výroby a prodeje drog. Propuštění z vazby podmínil kaucí ve výši 200 tisíc korun. Po jeho pravomocném odsouzení k pobytu za mřížemi však tyto peníze propadly k uhrazení části peněžitého trestu ve výši půl milionu korun.

Ústavní soud (ÚS) po víc než třech letech od události vyhověl stížnosti družky, která se domáhala vrácení peněz s tím, že byly její a na placení mužových restů tak vůbec neměly putovat. Krajský soud v Ústí nad Labem podle něj loni v létě porušil právo ženy na ochranu majetku, když jí nárok na vrácení peněz odepřel.

„Přijít o 200 tisíc je skutečně podstatný zásah do vlastnického práva, o tom není pochyb,“ upozornil soudce zpravodaj Jan Filip s tím, že se tato konkrétní problematika u ÚS objevuje v zásadě poprvé.

Podle soudu je v takových případech nezbytné, aby soud rozhodující o vazbě, řádně poučil člověka, který kauci skládá, o všech možných důsledcích. Tedy že peníze mohou propadnout nejen při nedodržení podmínek propuštění z vazby, ale také právě na zaplacení peněžitého trestu, nákladů řízení a dalších.

Že peníze složila žena, vyjasnili až po roce a půl

Krajský soud ve svém rozhodování vycházel z toho, že byli řádně poučeni oba. Ženu ale poučili až dodatečně, což podle nálezu ÚS není přípustné.

„Dotyčný v tomto případě všechny podmínky propuštění splnil, takže žena očekávala, že 200 tisíc dostane zpět. Soud ale vycházel z toho, že peníze složil muž, tudíž byly použity na úhradu peněžitého trestu,“ vysvětlil soudce.

Soud si podle něj vždy musí vyjasnit, než záruku přijme, kdo ji vlastně skládá. V tomto případě se ukázalo až po roce a půl, že ji ve skutečnosti nesložil obviněný, ale jeho družka. O vyjasnění této skutečnosti totiž žena požádala až dodatečně. Finance přitom ani nebyly její.

„Je rozdíl, když obviněnému peníze na složení dáte a když záruku skládá někdo jiný, který také musí počítat s tím, že o ty peníze může přijít. Je otázka, jakou roli sehrál v tomto případě advokát, který naznačoval, že záruku skládá obviněný,“ podotkl Filip.

Nyní se věc vrací ke krajskému soudu, který by měl ženě nárok na peníze přiznat a zřejmě ze svého účtu určeného ke skládání kaucí vrátit. „Zda jí přizná třeba i úroky z prodlení, není jasné. Každopádně žena pak bude mít například možnost žalovat ministerstvo spravedlnosti za nesprávný úřední postup, kde by se toho mohla domáhat,“ doplnila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.