Soud v roce 2013 poslal muže do vazby kvůli obvinění z krádeže a výroby a prodeje drog. Propuštění z vazby podmínil kaucí ve výši 200 tisíc korun. Po jeho pravomocném odsouzení k pobytu za mřížemi však tyto peníze propadly k uhrazení části peněžitého trestu ve výši půl milionu korun.
Ústavní soud (ÚS) po víc než třech letech od události vyhověl stížnosti družky, která se domáhala vrácení peněz s tím, že byly její a na placení mužových restů tak vůbec neměly putovat. Krajský soud v Ústí nad Labem podle něj loni v létě porušil právo ženy na ochranu majetku, když jí nárok na vrácení peněz odepřel.
„Přijít o 200 tisíc je skutečně podstatný zásah do vlastnického práva, o tom není pochyb,“ upozornil soudce zpravodaj Jan Filip s tím, že se tato konkrétní problematika u ÚS objevuje v zásadě poprvé.
Podle soudu je v takových případech nezbytné, aby soud rozhodující o vazbě, řádně poučil člověka, který kauci skládá, o všech možných důsledcích. Tedy že peníze mohou propadnout nejen při nedodržení podmínek propuštění z vazby, ale také právě na zaplacení peněžitého trestu, nákladů řízení a dalších.
Že peníze složila žena, vyjasnili až po roce a půl
Krajský soud ve svém rozhodování vycházel z toho, že byli řádně poučeni oba. Ženu ale poučili až dodatečně, což podle nálezu ÚS není přípustné.
„Dotyčný v tomto případě všechny podmínky propuštění splnil, takže žena očekávala, že 200 tisíc dostane zpět. Soud ale vycházel z toho, že peníze složil muž, tudíž byly použity na úhradu peněžitého trestu,“ vysvětlil soudce.
Soud si podle něj vždy musí vyjasnit, než záruku přijme, kdo ji vlastně skládá. V tomto případě se ukázalo až po roce a půl, že ji ve skutečnosti nesložil obviněný, ale jeho družka. O vyjasnění této skutečnosti totiž žena požádala až dodatečně. Finance přitom ani nebyly její.
„Je rozdíl, když obviněnému peníze na složení dáte a když záruku skládá někdo jiný, který také musí počítat s tím, že o ty peníze může přijít. Je otázka, jakou roli sehrál v tomto případě advokát, který naznačoval, že záruku skládá obviněný,“ podotkl Filip.
Nyní se věc vrací ke krajskému soudu, který by měl ženě nárok na peníze přiznat a zřejmě ze svého účtu určeného ke skládání kaucí vrátit. „Zda jí přizná třeba i úroky z prodlení, není jasné. Každopádně žena pak bude mít například možnost žalovat ministerstvo spravedlnosti za nesprávný úřední postup, kde by se toho mohla domáhat,“ doplnila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
