„Uložení pořádkové pokuty stěžovateli by bylo namístě, pokud by se tento choval k policejnímu orgánu urážlivě v rámci trestního řízení. Tak tomu však nebylo,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. Pokutovaný muž naopak s policií spolupracoval a dobrovolně jí například vydal mobilní telefon.
„První příspěvek je piktogramem vyjadřující úsměv. V druhém příspěvku zůstalo možné vulgární slovo ‚nevyřčeno’ a předpoklad vulgarity tohoto příspěvku je tak spíše spekulací policejního orgánu. Třetí příspěvek pak pouze nabádá k podání trestního oznámení (byť konkrétnímu policistovi), na čemž však také nelze spatřovat nic závadného,“ uvedl Ústavní soud (ÚS).
Přesto byla muži za takový příspěvek pražskou policií vyměřena pokuta deset tisíc korun, kterou později Obvodní soud pro Prahu 9 snížil na polovinu.
Ústavní soud se zabýval také tím, jak pohlížet k informacím získaným na sociálních sítích a na internetu obecně. Sporné je podle soudu například to, zda Facebook považovat za soukromou či veřejnou sociální síť. „Vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví,“ uvedla mluvčí soudu.
Obecně podle verdiktu orgány činné v trestním řízení mohou (a někdy i musí) pracovat s informacemi získanými z internetu. Vždy však při jejich získání musí „v maximální možné míře šetřit ústavně zaručená práva a svobody dotčených osob“.
V tomto případě podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nebylo vůbec zřejmé, kde policie a později soud získaly informace, na jejichž základě byla pokuta uložena. „Policejní orgán až ve svém vyjádření adresovaném Ústavnímu soudu sdělil, že informace o komunikaci stěžovatele na sociální síti Facebook získal v rámci podání vysvětlení svědka F. N. tím způsobem, že si od F. N. nechal zpřístupnit jeho facebookový účet a požadované informace o komunikaci stěžovatele si z tohoto účtu stáhl do obrazových souborů,“ uvedla mluvčí ÚS.
Ani toto vysvětlení však Ústavnímu soudu nestačilo. Nikde totiž nebyl zaznamenám souhlas ke zpřístupnění a pořízení takzvaných printscreenů.
Police také argumentovala využitím postupu, kdy údaje o telekomunikačním provozu získá na základě souhlasu soudu. ÚS však připomněl, že takový postup je možný jen u některých trestných činů. V tomto případě byl muž pokutován za přečin ohrožování výchovy dítěte, který do této kategorie nespadá.
