Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Soudci nemají nárok na dorovnání platů z doby krize, rozhodl Ústavní soud

  • 57
Zásadní rozhodnutí v otázce soudcovských platů v úterý vynesl Ústavní soud. Soudcům nepřiznal nárok na dorovnání platů za dva roky, kdy byly vládou protiústavně zmrazeny a sníženy o šestinu. Verdikt se týká asi stovky soudců, ostatní se státem podepsali kompromisní dohody.

Ústavní soud (ÚS) zrušil ve svém úterním rozhodnutí část předchozího verdiktu Nejvyššího soudu (NS), která naopak nárok na dorovnání zkrácených platů z doby hospodářské krize přiznávala. V praxi to znamená, že dostaly soudy nižší instance závazný postoj k rozhodování o dílčích žalobách soudců.

„Rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat,“ uvedl v reakci ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Průlomový verdikt, který dorovnání platů připouštěl a vyvolal rozruch v řadách soudců, státních zástupců ale i vládních činitelů, vynesl NS v prosinci roku 2014. Vyhověl tím dovolání soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jany Lorencové a soudcům přiznal nárok na dorovnání platu za období dvou let, po nějž jim byly vládou premiéra Petra Nečase zmrazeny a místo trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře činily dvou a půl násobek.

NS rovněž kývl na požadavek doplatku ušlé mzdy z důvodu chybně vypočtené platové základny. Obě opatření, které soudcům ponižovaly plat, ještě před verdiktem Nejvyššího soudu označil za protiústavní a zrušil ÚS.

ÚS se tentokrát zabýval stížností napadající pouze tu část rozhodnutí NS, kterou zpětně přiznal doplatek za zmrazení platu, nikoli za špatný výpočet platové základny. „Nejvyšší soud nerespektoval především náš poslední nález z roku 2013, kde bylo řečeno, že se toho vyššího koeficientu nelze domáhat zpětně,“ uvedl soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Ústavní stížnost podal na podnět vlády předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa, který byl nadřízeným Lorencové (rozhovor čtěte zde). Ústavní soud řešil, zda je vůbec přípustné, aby okresní soud ústavní stížnost podal, nakonec postup označil jako možný.

Dohody o kompromisním narovnání

  • Soudci

Průměrný plat soudce před dohodou v roce 2015 činil 107 071 korun, následně za nových podmínek 115 416 korun.

Se soudci stát uzavřel 3 270 dohod o doplacení protiústavně snížených platů. Tři soudci se nároku vzdali.

Částka vyplacená na základě těchto dohod činila 596 milionů korun, k výplatě došlo již v roce 2015. Celkový objem prostředků včetně souvisejícího sociálního a zdravotního pojištění, odvodů do FKSP a náhrad činí 825 milionů.

  • Státní zástupci

Průměrný plat státního zástupce před dohodou v roce 2015 činil 94 709 korun, následně za nových podmínek 101 339 korun.

Na státních zastupitelstvích bylo uzavřeno 1 348 dohod, tedy bylo podepsáno 99,48 procent navrhovaných dohod. Vyplaceno bylo 219 milionů korun.

7 dohod podepsáno ze strany státních zástupců nebylo, dle aktualizace v lednu 2016 byly podány 3 žaloby.

Zdroj: ministerstvo spravedlnosti

„Důvod podání stížnosti byl naplněn, tímto rozhodnutím se do budoucna i do minula konečně vyřeší všechny spory týkající se platů soudců, věřím, že to tak bude a tím bych považoval celou věc za uzavřenou,“ uvedl právní zástupce okresního soudu Jaroslav Mišinger.

Stát na základě dohod vyplatil přes miliardu

Čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu se týká „pouze“ přibližně stovky soudců, kteří v první půli loňské roku nepřistoupili na kompromisní dohodu se státem.

Na jejím základě se většina soudců a státních zástupců „doplatku za zmrazení“ v letech 2011 a 2012 zřekla. Za špatně vypočtený platový základ v letech 2012 až 2014 stát soudcům na základě 3 270 uzavřených dohod včetně odvodů a dalších položek vyplatil přes 825 milionů, tři soudci se zřekli nároku úplně. Státním zástupcům vyplatil stát 219 milionů.

„Pro ty, kteří dohodu neuzavřeli, to nyní znamená respektovat rozhodnutí ÚS a mělo by to de facto znamenat zastavení žalob,“ doplnil Mišinger.

Kdyby většina soudců na kompromis z důvodu snahy o uklidnění situace nepřistoupila, státu reálně hrozilo, že bude muset vyplatit víc než pět miliard.

O stovky milionů se však stále hraje, někteří soudci jsou podle serveru Lidovky.cz připraveni stěžovat si ve Štrasburku. „Celkem bylo podáno 121 žalob, maximálně tedy na dohodu nepřistoupilo 121 soudců, pravděpodobně jich ale bylo méně, protože jeden soudce mohl podat i více žalob vzhledem k tomu, že mohl v daném období působit na několika soudech,“ řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video