Ústavní soud jeho stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Rozhodnutí padlo bez veřejného jednání, soudci usnesení zpřístupnili v internetové databázi.
"Dokazování v této věci poskytlo spolehlivý podklad pro spravedlivé rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele. Obecné soudy vyvrátily přesvědčivě a procesně nezpochybnitelným postupem obhajobu obviněného, aniž by porušily jeho právo na spravedlivý proces a presumpci neviny," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Františkem Duchoněm (o případu si můžete přečíst více v tomto článku).
Škorpil ve stížnosti tvrdil, že je odsouzen na základě nepřímých důkazů, které nejsou jednoznačné. Podle ústavních soudců ale o Škorpilově vině svědčí například shoda úlomků střel v hlavě oběti a speciálně upravených střel nalezených u Škorpila doma. Dalším důležitým důkazem jsou povýstřelové zplodiny na mužově ruce.
Snachu zastřelil, když venčila psa
"K těmto skutečnostem přistoupilo i zjištění o existenci majetkového motivu na straně stěžovatele a fakt, že stěžovatel již v minulosti vystupoval proti poškozené nepřátelsky, agresivně a poškozená z něho měla obavy," uvedli soudci.
Čin se stal v roce 2007. Důchodce Škorpil si na matku dvou dětí počkal na sídlišti v Šumperku, když brzy ráno venčila psa. Přistoupil k ní, přiložil jí pistoli k hlavě a vystřelil. Žena zemřela na místě.
Důchodce se hájil tím, že se v den vraždy vypravil z Postřelmova do Polska na nákupy, což potvrdili i jeho rodinní příslušníci, a policie jej zadržela teprve na hraničním přechodu při návratu do Česka. Podle obžaloby měl ale ještě před tím dostatek času na to, aby snachu v Šumperku zastřelil.
Ani jeden ze svědků na sídlišti střelbu na vlastní oči neviděl. Jejich výpovědi se lišily a nikdo z nich Škorpila jako střelce nemohl přímo označit.
