Sedmapadesát poslanců za ČSSD požadovalo zrušení celého zákona nebo alespoň některých jeho částí. Ústavní soud však žádnému z jejich návrhů nevyhověl, s jedinou výjimkou. Vyškrtl dvě slova z pasáže upravující podmínky odvolání členů rady ústavu Senátem.
Senát nyní může radního odvolat jen tehdy, pokud déle než půl roku nevykonává svou funkci. Dosud mohlo být důvodem k odvolání i to, když v radě nepracoval "řádně".
Záležitost se projednávala na veřejném zasedání, při kterém soudci vyslechli zastánce i kritiky zákona. Za navrhovatele byl v soudní síni přítomen poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, Ústav pro studium totalit naopak hájil poslanec ODS Marek Benda a jeho stranický kolega ze Senátu Jiří Liška.
"Jsme rádi, že byl ústav definitivně ustanoven, rozhodnutí Ústavního soudu tomu dalo definitivní tečku. Ústav teď může konečně začít pracovat a jsem přesvědčen, že svou činností dokáže občanům, že je potřebný," komentoval výsledek Liška.
Zástupce sociálních demokratů Jičínský odcházel nespokojen. "Hora porodila myš," řekl k tomu, že soud zrušil ve znění zákona pouze dvě slova.
V důvodech rozhodnutí soudu má Jičínský jasno. "Ústavní soudci jsou sice jmenováni prezidentem republiky, ale se souhlasem Senátu. Ten je, jak je známo, již dlouho pravicově orientován a tomu podle mě odpovídá i dnešní rozhodnutí soudu," řekl Zdeněk Jičínský.
"I přesto však tento zákon považujeme za protiústavní. Nyní se můžeme pouze snažit, abychom v příštích volbách získali v parlamentu dostatečnou většinu," dodal.
Ředitel ústavu Pavel Žáček rozhodnutí soudu vítá. "Jsem samozřejmě rád za výsledek soudu a za to, že zkoumání obou totalit minulého století není považováno za protiústavní," řekl dnes. "Můžu všem zaručit, že budeme nestranní a objektivní, jako jsme byli už při naší dosavadní práci," dodal.
Soudci Ústavního soudu nebyli při rozhodování jednotní. Původního soudce, zpravodaje Jiřího Nykodýma, nahradil Stanislav Balík až po rozpravě před vyhlášením nálezu.
Jednání se proměnilo v debatu o pohledu na vládu komunistů
O době komunistického režimu se rozpoutala diskuse mezi Jičínským a Balíkem. "Existuje podle vás časový úsek mezi únorem 1948 a prosincem 1989, kdy by komunistická strana upustila od své ideologie a marxisticko-leninských spisů?" zeptal se soudce Jičínského.
Jičínský, bývalý komunista a do roku 1969 člen KSČ, před soudem tehdejší dobu obhajoval. "Tak dlouhé období nelze charakterizovat obecnými pojmy. Byla i doba, kdy se prosazovaly myšlenky sociální emancipace, probíhaly i rehabilitace nespravedlivě odsouzených. Například právě v šedesátých letech," reagoval Jičínský.
Jičínskému vadilo i to, že by ústav měl privilegované postavení ve srovnání s dalšími institucemi, které se studiem historie zabývají. "Navíc má být financován ze státního rozpočtu, podle našeho názoru na úkor již existujících institucí," vysvětlil.
Jičínský a dalších šestapadesát poslanců ČSSD a KSČM návrh na zrušení zákona podalo k soudu už loni v listopadu. Bojí se, že by instituce produkovala "jediný správný pohled na historii".
Kromě obav z ovlivňování výkladu nedávných dějin levici vadí také označení celého období komunistické vlády za "totalitní". Prý nerozlišuje mezi 50. a 60. lety, když obě dekády posuzuje stejně, a nebere prý v úvahu demokratizaci před srpnem 1968.
"Když hovoříme o nějakém období v dějinách, předpokládá se vždy nějaké zjednodušení," odmítl tvrzení soudce, zpravodaj Stanislav Balík.
Proti tvrzení se postavili i pravicoví senátoři. "Sociální demokraté převzali komunistickou argumentaci a tvrdí, že režim před listopadem 1989 nebyl totalitní," zlobili se zákonodárci Klubu otevřené demokracie. "Snaha vyjmout dobu normalizace a sovětské brutální okupace ze zákonné normy je zřejmým pokusem o likvidaci vědecké instituce a o falšování našich moderních dějin," uvedli ve svém tehdejším prohlášení.
Pokud by soud žádosti poslanců vyhověl a zákon zrušil, Ústav pro studium totalitních režimů by ztratil zákonný podklad pro své fungování.
