Ti, kteří nárok na vydání pozemku například koupili od původních restituentů, o něj mohou požádat jen do konce roku. Po Novém roce už budou mít nárok jen na finanční náhradu.
"Finanční náhrada v těchto případech většinou reprezentuje zřetelně nižší hodnotu," řekl před časem poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
Zákonem o tzv. restituční tečce se v listopadu dvakrát zabývala Sněmovna. Hlasy komunistů a sociálních demokratů však postupně zamítla jak návrh opoziční ODS, tak lidoveckého poslance Jana Grůzy. Oba návrhy usilovaly o prodloužení vracení půdy do roku 2008. - více zde
"Pozemkový fond plně respektuje toto rozhodnutí a je okamžitě připraven je realizovat," reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu mluvčí fondu Michal Bureš.
Nevypořádané nároky má 90 tisíc lidí
Fond od počátku své činnosti evidoval nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,5 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky zhruba za
1,8 miliardy. Drží je zhruba 90 tisíc lidí, z nichž část tvoří ti, kdo nároky odkoupili od původních držitelů.
Nárok na náhradní pozemek získali lidé, kteří během minulého režimu přišli o zemědělskou půdu a ta jim při restitucích již nemohla být z rozhodnutí pozemkového úřadu vydána.
Pozemkový fond restituentům nabízí pozemky formou veřejných nabídek. "Zákon dává oprávněným osobám možnost výběru náhradního pozemku. Tím pádem záleží na nich, zda se pro ten který nabízený pozemek rozhodnou, či nikoli," uvedl Bureš.
Držitelé nároků si v řadě případů stěžují na to, že jim fond nabízí plochy bezcenné nebo těžko využitelné.
Jednou z navrhovatelek na zrušení tečky byla senátorka Jitka Seitlová. "Jsem ráda, že Ústavní soud takto rozhodl. U mnoha lidí tím jistě obnovil důvěru v právní systém," řekla MF DNES.
