Ústavní soud (ilustrační snímek).

Ústavní soud (ilustrační snímek). | foto: MAFRA

Ústavní soud zrušil nadstandardy i další části reformy zdravotnictví

  • 825
Sociální demokracie uspěla u Ústavního soudu se stížností na reformu zdravotnictví. Soud totiž zrušil rozdělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní. Zároveň bude zrušeno zvýšení poplatků za denní pobyt v nemocnici i pokuty za nevybírání regulačních poplatků.

Nadstandardy ve zdravotnictví skončí v okamžiku, kdy bude nález zveřejněn ve sbírce nálezů. Zrušení zbylých dvou ustanovení má odloženou platnost ke konci roku. Několik soudců si však ponechalo možnost odlišného stanoviska.

Soudci Stanislav Balík, Vladimír Kůrka a Michaela Židlická uplatnili odlišné stanovisko ve všech čtyřech bodech rozhodnutí. Dagmar Lastovecká potom odlišné stanovisko uplatnila u dvou bodů a odůvodnění dalšího. Odlišné stanovisko proti odůvodnění nálezu Ústavního soudu uplatnila i Ivana Janů.

Problém je nyní podle soudu v tom, jak to zákonodárci učinili; současná podoba zákona k nadstandardům není dostatečně srozumitelná. Zákon by totiž měl plně popisovat a upřesňovat pojem nadstandardní péče. Zatím tomu tak není. Nadstandard je vymezen ve vyhlášce k zákonu, což je podle ÚS špatně.

U části reformy, na základě které se zvýšily poplatky v nemocnici, vidí soudci problém v tom, že zákon nerozděluje a nepopisuje, "kdy je pobyt na lůžku pouze běžnou součástí léčby a kdy jde skutečně jen o doprovodnou hotelovou službu". Upozornili také na to, že v sousedních zemích jsou, co se týká poplatku za lůžko, stanoveny určité limity a také časová omezení.

Ministerstvo si i přes verdikt soudu za nadstandardy a vyššími poplatky stojí. Podle mluvčí resortu Viktorie Plívové se ministerstvo musí s nálezem nejprve seznámit. "Nicméně již dnes lze říci, že jsme přivítali rozhodnutí Ústavního soudu, které nijak nepopírá ústavnost nadstandardních výkonů, za které si lidé mohou připlatit. Rozhodnutí o nutných procesních úpravách je třeba přijmout a zapracovat do platné legislativy. Vymezení a rozsah nadstandardů bude nutno upravit přímo v zákoně," uvedl ministr v demisi Leoš Heger.

ČSSD nesouhlasí s dělením pacientů na chudé a bohaté

"Poslední tři roky ukázaly, že poplatky v nemocnici nikoho na právech nekrátily. Navíc je třeba říci, že stokorunový poplatek nebyl konstruován náhodně, ale odrážel variabilní výdaje 10 procent nejchudších domácností. Ústavní soud tak svým rozhodnutím podpořil katastrofální skladbu výdajů domácností, kdy Češi více utrácejí za alkohol a cigarety, než za své zdraví," doplnil šéf Hegerova kabinetu Jan Růžička.

Sociální demokracie výrok Ústavního soudu uvítala. "Dobrou zprávou pro české pacienty je, že o jejich léčbě bude i nadále rozhodovat zdravotní stav a nikoliv stav bankovního konta. Pro ČSSD je nepřijatelné, aby se pacienti dělili na dvě kategorie - na ty bohatší, kterým finanční možnosti dovolí přístup k nejmodernější léčbě, a na ty chudší, kteří si některé druhy kvalitní péče nebudou moci dovolit," sdělil stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky je úterní rozhodnutí "zaslouženým krachem dalšího nespravedlivého experimentu Nečasovy vlády". Podle Sobotky by se měl za změny, které jsou podle sociální demokracie neústavní, veřejně omluvit.

Podle VZP však na zrušení nadstandardu doplatí jen a pouze pacienti. "Pro představu: Jestliže obyčejná sádra stojí 300 korun a tzv. lehká sádra 800, tak doteď tomu, kdo chtěl tu lehkou sádru, uhradila VZP 300 korun a on sám doplatil jen část ceny nad základní variantu, tedy pětistovku. Teď bude ovšem muset pacient zaplatit celých 800 korun za lehkou sádru sám z vlastní kapsy," uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Pod stížnost se v prosinci 2011 podepsalo 51 z 54 poslanců největší opoziční strany. Nesouhlasili totiž s připlácením si za "lepší péči" - pacienti si v rámci nadstandardů mohli v případě alternativ léčby vybrat ekonomicky náročnější, například lepší očkování, lehčí sádru nebo lepší kontaktní čočky.

Kromě rozdělení na standard a nadstandard se opozici nelíbilo i navýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun za den. To by totiž podle nich mohlo mít tzv. "rdousící efekt" pro seniory, děti a sociálně slabé. "Výše tohoto poplatku již nešetří podstatu a smysl rovného přístupu k lidsky důstojné zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění," napsala do návrhu ČSSD (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video