Tu nezávislému novináři loni v březnu udělil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. O měsíc později Šmokovu stížnost proti pokutě s argumentací ochrany informačních zdrojů zamítlo městské státní zastupitelství v Praze.
Senát Ústavního soudu však dal v úterý za pravdu Šmokovi. Shledal, že novinář učinil sám maximum pro to, aby policii pomohl a zároveň nemusel porušit slib, který dal svému informátorovi.
"Sám stěžovatel dobrovolně kontaktoval policii a sdělil jí své poznatky. Uvedl různé podrobnosti od zdroje. Ty byly dostatečné k tomu, aby se policie pokusila zdroj identifikovat, aniž by novinář musel porušit svůj slib," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler.
Dodal, že postupem policie a městského státního zastupitelství v Praze bylo porušeno právo na svobodu projevu a informací.
"Jsem spokojena. Škoda, že se soud nezabýval dalšími aspekty," řekla novinářům po vynesení rozsudku Šmokova advokátka Klára Veselá-Samková. Novinář si totiž u Ústavního soudu stěžoval například také na to, že mu policisté nedali kopii protokolu, který s ním sepsali.
Novinář nechtěl prozradit svědka dávné vraždy
Spor rozpoutal dokument Otec uprchlíků, který odvysílala Česká televize. Pojednával o dodnes neobjasněné smrti experta OSN pro uprchlíky Charlese Jordana, který zmizel v noci na 17. srpna 1967 z pražského hotelu Esplanade. Jordanova mrtvola vyplavala o tři dny později ve vltavském jezu u Karlova mostu.
Po odvysílání pořadu se Šmokovi ozval pod podmínkou zachování naprosté anonymity člověk, který zaznamenal vzpomínky pracovnice bývalé Státní bezpečnosti Marie Podloucké. Podle nich se Podloucká účastnila činností vedoucích k Jordanově smrti. Šmok tyto skutečnosti oznámil ÚDV, odmítl však sdělit totožnost zprostředkovatele informací.
Státní zástupci proti Šmokovi argumentovali povinností každého občana poskytnout u závažných trestných činů veškeré známé informace orgánům činným v trestním řízení. Žalobci odkazovali i na zákony o periodickém tisku a o televizním a rozhlasovém vysílání.
