Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kalousek: Představa, že soud zruší církevní restituce, je nesmyslná

  13:24aktualizováno  13:24
Poslední kolo bitvy o církevní restituce začíná u Ústavního soudu, kde je bude muset vláda obhájit. A ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 vytáhl těžký kalibr. "Ústavní soud je sice suverénní, ale je součástí svého státu. Pokládám za nesmyslnou představu, že to ústavní soud zruší," řekl Kalousek. Vládu bude u soudu zastupovat ministr Petr Mlsna.

Ministr financí Miroslav Kalousek přichází na tiskovou konferenci TOP 09 v Praze. (28. května 2013) | foto:  František Vlček, MAFRA

"Česká republika je poslední zemí z postsovětského bloku, která nedokázala doposud vyrovnat své vztahy s církvemi. I země jako Albánie to dokázala. Je to neskutečná mezinárodní ostuda. Pevně doufám, že ta ostuda bude definitivně ukončena stanoviskem Ústavního soudu, který nabádal parlament, aby přijal nějaké rozhodnutí," uvedl v úterý Kalousek.

Ministr: A co budete dělat, když vás podřízne manželka?

Ministr financí se vůbec neobává možnosti, že by soud mohl rozhodnout opačně. "O tom nebudu vůbec spekulovat. To je stejné, jako když se vás zeptám, co budete dělat, když vás zítra podřízne vaše vlastní manželka," reagoval na otázku, co by vláda dělala, kdyby u soudu uspěla opozice, která schválenou podobu církevních restitucí odmítá.

Spekulovat podle něj mohou novináři, ale ne odpovědný politik. "Pokud by to politické řešení Ústavní soud zrušil, tak bych ztratil veškeré právní jistoty," prohlásil Kalousek.

Církvím chce stát vydat pozemky v hodnotě 75 miliard korun a v průběhu třiceti let finanční kompenzaci 59 miliard korun. Tato částka bude navýšena o inflaci. Zcela "čistý stůl" mezi státem a církvemi by tak měl být až v roce 2042. V příštích letech se také bude postupně snižovat částka, kterou stát dává na platy duchovních. V prvních třech letech to ještě bude 1,445 miliardy korun, pak se má tato částka snižovat o pět procent ročně.

Právníkovi, jenž pomáhá VV, vykradli auto. Žádá odklad jednání

Spor u Ústavního soudu, na který se politici ČSSD, komunistů i Věcí veřejných, obrátili, má začít ve středu. Předkladatel návrhu skupiny 18 senátorů na zrušení církevních restitucí Karol Hrádela v úterý požádal Ústavní soud, aby na středu plánované jednání v této věci odložil.

V noci na úterý mu totiž podle něj někdo v Brně vykradl auto. Nezmizely z něj peníze, ale Hrádela tvrdí, že zmizela část dokumentů pro jednání a že potřebuje čas na to, aby si tyto dokumenty zajistil. Krádež vyšetřuje policie. Odklad jednání by musel soudce-zpravodaj Stanislav Balík konzultovat s ostatními soudci.

Hrádela přijel do Brna v pondělí večer, aby se na jednání mohl připravit. Z vozu si vzal jen nejnutnější podklady, v kufru auta ponechal dalších asi 20 šanonů s dokumenty. Jsou to různé výpisy z archivů. Hrádela je přesvědčen, že si je může obstarat znovu, i když nezná přesný rozsah toho, co zmizelo. Se svým vozem BMW parkoval nedaleko hlavního brněnského vlakového nádraží. Pachatel se podle něj dostal do vozu po rozbitím zadního okna vozidla.

Hrádela se církevními restitucemi začal zabývat na žádost Věcí veřejných. VV pak pro stížnost získaly celkem 18 senátorů. Předseda VV Vít Bárta hovoří o církevních restitucích jako o krádeži století.

"Církevní restituce byly několikrát spojeny až s kriminálním jednáním této vlády a já pevně doufám, že vykradení auta pana doktora je kriminalitou lokální a ne kriminalitou, která je spojena s krádeží 150 miliard z majetku České republiky," prohlásil v úterý Bárta. Podle Hrádely by u Ústavního soudu měl být vyslechnut Bárta, jeho žena, poslankyně Kateřina Klasnová, bývalý předseda VV Radek John a poslanec Michal Babák.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.