(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Podezření z týrání na zákaz styku s dětmi nestačí, rozhodl Ústavní soud

  • 73
Ústavní soud vyhověl stížnosti muže, na něhož bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli údajnému týrání dětí, což vedlo k zákazu styku s oběma potomky. Muž obvinění považuje za účelové. Pouhé podezření, pro něž ve spisu nejsou jasné důkazy, není podle pondělního nálezu důvodem k radikálnímu omezení kontaktu s dětmi.

Ústavní soud nechce podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové bagatelizovat riziko násilí na dětech. Ty při pohovoru s opatrovníkem, který proběhl na žádost matky, mimo jiné prohlásily, že je na ně otec zlý a topí je v umyvadle.

Soud ale poukázal na to, že podle psychologického posudku nemá otec násilnické sklony. Také výpověď bývalé partnerky, se kterou je dlouhodobě v konfliktu, mohla být účelová, čímž se prý soudy dostatečně nezabývaly.

Do ukončení trestního stíhání připadal v úvahu například asistovaný kontakt dětí s otcem, třeba za přítomnosti psychologa. Asistovaný styk by otci pomohl udržet s dětmi kontakt, zároveň by neutralizoval případné negativní působení matky na jeho vztah s dětmi.

„Hrozba fyzického násilí ze strany rodiče je totiž srovnatelná s újmou pramenící ze ztráty vazeb k jednomu rodiči v důsledku manipulace druhým rodičem. Vede-li jeden rodič své dítě k nenávisti či zapření druhého rodiče, učí ho totiž vlastně nenávisti k sobě samému,“ uvedla Šimáčková (celé odůvodnění najdete zde).

Střídavá péče není vždy ideální, rozhodl Ústavní soud čtyřletý spor o dítě

Při rozvodu měli někdejší partneři dohodu o péči, později ale musely vstoupit do hry soudy, jež postupně vydaly několik různých rozhodnutí. Muž neúspěšně prosazoval střídavou péči. V rozhodnutí, které přezkoumával Ústavní soud, vymezil Krajský soud v Praze styk s otcem na každý sudý víkend a část prázdnin, tedy oproti předchozí úpravě jej omezil asi na polovinu.

Krajský soud tehdy výslovně zohlednil, že otec je na základě matčina oznámení trestně stíhán a že sice nelze předjímat výsledek, ale je prý zcela evidentní, že široká úprava styku otce s dětmi by nebyla v souladu se zájmy nezletilých. Podle Šimáčkové je to nelogické rozhodnutí – pokud soud pokládal styk s otcem za rizikový, omezením na polovinu problém nevyřešil.

Následně na základě předběžného opatření měl muž úplný zákaz styku se svými dětmi, což nyní Ústavní soud označil za chybu. Zákaz styku je krajní řešení. Předběžné opatření ale nadále platí, stížnost proti němu nesměřovala. Otec přesto doufá, že nález povede také ke zrušení zákazu styku a po několika měsících znovu uvidí své syny, jimž je nyní sedm a devět let.

„V tuto chvíli jsem sedm nebo osm měsíců bez dětí,“ řekl muž. V jaké fázi je prověřování trestního oznámení, nechtěla jeho právní zástupkyně komentovat.

Šimáčková před čtrnácti dny vyhlašovala jiný nález z oblasti rodiny a péče o děti. Dvěma homosexuálním mužům, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, dal Ústavní soud šanci na stejné uznání v Česku, což vyvolalo silné reakce, včetně kritických (psali jsme zde).

„Všichni vidí poprask z toho, že jsou nějaké netradiční formy rodiny. Jestli něco ohrožuje naše děti a naše rodiny, tak je to právě ten nesmiřitelný boj, který se odehrává po rozchodu rodičů,“ řekla novinářům Šimáčková. Všechny státní orgány si podle ní musí být vědomy rizik, jimž jsou děti vystaveny, přičemž jde nejen o tělesné násilí, ale i štvaní jedním rodičem proti druhému.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video