Muž, podle dřívějších informací Deníku působící jako rabín, pobýval pracovně i s rodinou ve Francii asi čtyři roky až do roku 2015. Poté však získal práci v Česku, kam odjel i se synem s příslibem, že ho vrátí. To se ale nestalo a matka potomka chtěla vydat zpět.
Podle stěžovatele ovšem žena propadla vlivu ortodoxní sekty a hrozí, že se ve Francii stane její rukojmí. Na stranu matky se v otázce vrácení dítěte přiklonil prvoinstanční soud v Brně a následně i krajský soud. Chlapec zatím zůstává v Česku.
Normou je střídavá péče, řekl Ústavní soud |
Podle Ústavního soudu je stížnost muže důvodná. „Prvořadým hlediskem je zájem dítěte, se kterým je neodmyslitelně spjato právo dítěte nebýt přemístěno od jednoho rodiče a nebýt zadržováno druhým rodičem,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Muž poukazuje na to, že podle lékařských vyjádření dítě trpí traumatem ve styku s matkou a že jeho situace by se po návratu do Francie ještě zhoršila.
„Soudy nižších instancí sice vzaly na vědomí lékařská vyjádření, ale možnost nenavrácení dítěte posuzovaly velmi úzce. Řekly, že je to možné jedině v případě, kdyby šlo o diagnózu. Postačí však závažné důsledky, na které poukazuje lékařská zpráva,“ uvedl soudce zpravodaj. Doplnil, že pokud by soudy nižších instancí chtěly být důsledné (a důsledné být měly), bylo třeba si opatřit znalecký posudek.
Neprodlené navrácení dítěte neoprávněně odebrané přes hranice upravuje Haagská úmluva. Stejná úmluva ale obsahuje výjimky, kterých lze v tomto případě podle ÚS uplatnit.
