Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyhláška z dob JZD je passé, řekl soud. Žena žádá peníze za babiččin statek

  13:51aktualizováno  13:51
Novou šanci na pětimilionové odškodné dostala žena, jejíž babička zanechala na území někdejší Podkarpatské Rusi po připojení k Sovětskému svazu pozemky a statek. Ústavní soud ve čtvrtek zrušil všechna dosavadní rozhodnutí nižších instancí, která jí nárok upírala.

Ilustrační snímek | foto:  Dan Materna, MAFRA

Podkarpatská Rus byla mezi lety 1919 až 1939 jednou ze čtyř samosprávných zemí Československa. Po jejím odstoupení Sovětskému svazu v roce 1945 z území odešlo do Československa zhruba 120 tisíc obyvatel.

Mezi prchajícími byla i babička ženy, která se po roce 1989 na základě restitučního zákona z roku 1958 začala domáhat náhrady za velký statek a pozemky. Stát zažalovala o více než pět milionů korun.

„Suma byla vyčíslena na základě přihlášky k soupisu majetku z roku 1947, kterou podávali všichni, kteří opouštěli nemovitosti na Podkarpatské Rusi. Dále byla vynásobena koeficientem vycházejícím z tabulky ústavu soudního inženýrství ohledně růstu cen nemovitostí za dané období, v níž je zohledněna i měnová reforma z roku 1953,“ vysvětlil Jan Škampa z kanceláře obhájkyně.

O náhradu žádala ještě za komunismu i její matka, se svým požadavkem v roce 1962 neuspěla, protože nehospodařila jako člen JZD ani drobný zemědělec. Zkrátka, kdo měl „nadlimitní majetek“, tomu podle prováděcí vyhlášky k odškodňovacímu zákonu z roku 1959 žádná náhrada nepříslušela a nárok neměly ani jeho děti.

Lhůty pro uplatnění nároku již vypršely

Podobně vyhlášku v uplynulých osmi letech vykládaly i obecné soudy, když posuzovaly argumenty v žalobě předložené vnučkou. Ústavní soud (ÚS) však nyní řekl, že zjevně z jejich strany došlo k diskriminaci stěžovatelky neústavní preferencí socialistického či družstevního vlastnictví a v dnešní době podobný přístup nelze přijmout.

„Jsme toho názoru, že tato vyhláška z 50. let je v rozporu s ústavním pořádkem a je na obecných soudech, aby ji vykládaly v souladu se zásadami materiálního právního demokratického státu, proto jsme ta napadená rozhodnutí zrušili a vrátili,“ vysvětlil soudce zpravodaj David Uhlíř.

ÚS několik podobných případů posuzoval už v minulosti. „Nemám ale přehled, o kolika nevyřízených takových věcí se dosud jedná, podle mého názoru to není velké číslo a případů už se velmi pravděpodobně víc neobjeví, protože všechny lhůty, ve kterých poškození své nároky mohli uplatnit - pokud nevedou ještě neskončená řízení - už vypršely,“ doplnil soudce.

Babička stěžovatelky narozená v roce 1902, zanechala na území Zakarpatské Ukrajiny asi sedm hektarů polností. „Jsem rád, že soud potvrdil, že by obecné soudy neměly posuzovat rozsah majetku, ale měly by se zamyslet nad tím, jak zanechaný majetek odškodnit a ne vymýšlet, proč ho neodškodnit,“ podotkl Škampa.

Teď se případ vrátí k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. „Ten bude rozhodovat nyní znovu a bude muset vyhlášku aplikovat ústavně konformně,“ doplnil advokát.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.