Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud potvrdil prezidentské volby, Okamura s odkladem neuspěl

  9:37aktualizováno  15:34
Plénum Ústavního soudu odmítlo návrh neregistrovaného kandidáta Tomia Okamury na odložení vůbec první přímé volby prezidenta v České republice. Soud bude v dalších týdnech řešit ještě Okamurovu žádost, aby byla změněna ústava a prováděcí zákon k přímé volbě.

Senátor Tomio Okamura se svou stížnosti v podatelně Ústavního soudu (27. prosince 2012) | foto: ČTK

"Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření, respektive odklad vykonatelnosti rozhodnutí předsedy Senátu, jímž se vyhlašují volby," informoval generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Odmítnutí návrhu znamená, že volba prezidenta se bude konat podle původního rozhodnutí předsedy Senátu Milana Štěcha. Tedy první kolo v pátek 11. a v sobotu 12. ledna, druhé o dva týdny později.

Soud rozhodnutí mimo jiné odůvodnil veřejným zájmem. "Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by (...) znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaké při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám," stojí v odůvodnění rozhodnutí (celý text najdete zde).

Kromě toho soudci podotýkají, že ačkoliv Okamura napadá Štěchovo rozhodnutí, předsedu Senátu neoznačil za účastníka řízení. Navíc Okamura ve stížnosti neuvedl žádný způsob, jakým bylo zasáhnuto do jeho základních práv a svobod, míní Ústavní soud.

Rozhodnutí pléna 13 soudců bylo jednomyslné. "Nebylo uplatněno žádné odlišné stanovisko," doplnil Langášek.

O návrhu senátora Okamury, aby byla právě jeho stížnost projednána přednostně, soudci ani nerozhodovali. "Neboť Ústavní soud fakticky tomuto návrhu vyhověl a jednal v té věci velmi rychle," ozřejmil generální sekretář.

Samková: Soud vlastně řekl, že Ústavu není nutné dodržovat

Okamurovu advokátku Kláru Samkovou postup Ústavního soudu rozladil. "Fakticky to rozhodnutí znamená, že volba prezidenta proběhne podle zákona, který je neústavní a že ústavu není nutné dodržovat," řekla iDNES.cz Samková. Na otázku. zda si Okamura bude chtít stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jak dříve naznačoval, odvětila: "Uvidíme."

Okamura v pátek odpoledne uvedl, že vyčká na odůvodnění a posléze další rozhodnutí soudu. "Poté zvážím další kroky," doplnil senátor, aniž by byl konkrétnější. "Ústavní soud dal přednost termínu prezidentské volby před právem," konstatoval (více o Okamurově hodnocení čtěte zde).

Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek oznamuje výsledky prvního

Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek oznamuje výsledky prvního jednání pléna Ústavního soudu ke stížnostem neregistrovaných prezidentských kandidátů (4. ledna 2013)

Prezidentští kandidáti, které na rozdíl od Okamury ministerstvo vnitra již zaregistrovalo, hodnotí krok soudu pozitivně. "Je to dobrá zpráva pro občany naší země. Prezidentskou volbou můžeme nastartovat tolik potřebné změny české politiky," cituje ČTK někdejšího úřednického premiéra Jana Fischera. "Považuji to za moudré rozhodnutí," uvedla lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.

"Nyní už nic nebrání tomu, aby volba proběhla bez jakéhokoli zpochybňování," podotkl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.

"Jsem rád, že se volby uskuteční v původně plánovaném termínu. Doufám, že nenastane zpochybnění jejich legitimity. V této otázce mám plnou důvěru v Ústavní soud," doplnil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Kandidát ODS Přemysl Sobotka míní, že pokud by byl zpochybněn termín přímé volby, lidé by byli z politické situace ještě více nervózní, než už jsou nyní. "Jaký bude další osud stížnosti, už záleží jen na Ústavním soudu, ale nepředpokládám, že by to mělo ovlivnit legitimitu první přímé volby," řekl Sobotka.

Podobně reagují i členové vlády. Premiér Petr Nečas ocenil, že soudci rozhodli v tak krátkém termínu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvítal, že volba bude v řádném termínu.

Proti rozhodnutí soudu se vymezila kandidátka Jana Bobošíková. "Naplno se však projevily důsledky špatné legislativy, zejména prováděcího zákona o volbě prezidenta republiky," stojí ve vyjádření Bobošíkové Suverenity. O Okamurově kandidatuře politická strana uvedla, že má zřetelnou podporu části voličů a ti se prý nebudou moci ve volábch vyjádřit. "Výsledky volby prezidenta republiky tím mohou být do jisté míry negativně ovlivněny," uvedla Suverenita.

U soudu neuspěli ani další uchazeči o Hrad

Jednání pléna začalo po deváté hodině ranní. Soudce Pavel Rychetský, který byl v případě Okamurovy stížnosti zpravodajem, předložil několik variant, jak postupovat. Soudci se k nim následně vyjadřovali a shodně zvolili výše popsaný postup.

Okamura jako nestranický kandidát shromáždil potřebných 50 tisíc podpisů, ale po odpočtu neplatných hlasů klesl pod stanovenou hranici a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Nevyhověl mu ani Nejvyšší správní soud. Okamura se proto obrátil na Ústavní soud. Kromě odkladu voleb jej žádá také o zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. O této části stížnosti zatím soudci nejednali. Další jednání pléna je plánováno na pondělí.

Ústavní soud obdržel celkem šest stížností, které souvisejí s přímou volbou. Kromě Okamury jej podali někdejší disident Petr Cibulka, Jiří Kesner z Kolína a Anna Kašná ze Šumperka, kteří chtěli kandidovat, ale nezískali dostatek podpisů. Kašné chyběly nejen podpisy, ale také další náležitosti potřebné pro registraci. Na Ústavní soud se už v listopadu obrátil aktivista Lukáš Kohout, v prosinci stížnost podal Zbyšek Dřevojan ze Znojma, jenž se domáhá přezkoumání právní úpravy přímé volby.

Soudci v pátek rozhodovali také o stížnostech neregistrovaných kandidátů Kesnera, Kašné a Cibulky. Soud je odmítl jako zjevně neopodstatněné. "Řízení o ústavních stížnostech tímto končí," doplnil Langášek s tím, že soud i těmto stranám nyní doručuje usnesení.

Okamura podal stížnost k Ústavnímu soudu 27. prosince

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.