"My jsme měli jasné rozhodnutí, už když jsme podávali první stížnost (na novely o vázaném mandátu pro vládu kvůli Lisabonské smlouvě), že do konce září dáme tu velkou žádost," uvedl Oberfalzer. Zdůvodnil to tím, že v této žádosti měli ještě "nějaké nedodělky".
Ze zdržování a obstrukcí obviňovali kritiky smlouvy nejen čeští zastánci rychlého přijetí tohoto dokumentu, který má určit pravidla budoucího unijního fungování, ale také evropští politici. Naposledy ve čtvrtek několik členských států EU na summitu v Bruselu kritizovalo Česko za průtahy. - více o kritice EU čtěte zde
I když obě komory parlamentu smlouvu schválily, prezident Václav Klaus se rozhodl vyčkat na případné vyjádření Ústavního soudu ohledně nového podnětu senátorů. Podobně jako polský prezident Lech Kaczyński čeká také na výsledky opakovaného irského referenda o smlouvě, které bude 2. října. Podpis prezidenta chybí k ratifikaci také v Německu.
Senátory k rychlejšímu podání stížnosti vybídla také česká vláda. Odkládání konce ratifikačního procesu by podle kabinetu mělo negativní dopad na pozici a vliv Česka v rámci EU. Pokud by Česko podle diplomatů smlouvu neratifikovalo do poloviny října, nemělo by prý jistého svého eurokomisaře.
První stížnost vůči novelám parlamentních jednacích řádů ohledně vázaného mandátu, který podmiňuje souhlas vlády s převodem pravomocí na EU schválením v obou komorách parlamentu, senátoři předložili počátkem září.
Stížnost je na celý dokument
Podle nich je neústavní, aby parlament tento přenos schvaloval jinou než ústavní většinou. Zatím ale podle Oberfalzra nemají žádnou informaci o tom, kdy se ústavní soudci touto stížností budou zabývat.
Nová ústavní stížnost na samotnou smlouvu by měla být namířena proti celému dokumentu vzhledem k tomu, že Ústavní soud loni na podzim zkoumal na popud Senátu pouze její nejkontroverznější pasáže. Také čeští ústavní soudci tehdy nenašli rozpor s českým ústavním pořádkem.
"My budeme poukazovat na jiné rozpory s naší ústavou," uvedl již dříve další ze senátorských odpůrců smlouvy Jiří Pospíšil (ODS). Vadí mu, že podle smlouvy rozhodnutí členských zemí EU nesmějí být v rozporu s cíli unie, aniž by tyto cíle byly upřesněny.
Soud by měl podle Oberfalzra jasně říct, jestli je Evropská unie mezinárodní organizací, nebo superstátem. Pokud by uznal, že EU směřuje k nějaké formě státu, byl by podle senátora případný převod pravomocí na EU protiústavní. Podle ústavy totiž nelze přenášet pravomoci na jiný stát.
Další spornou otázkou je prý postavení Evropského soudního dvora (ESD), který má právo výkladu ustanovení a pravidel EU. Oberfalzer chce vyjasnit, zda by bylo možné prostřednictvím ESD obejít český Ústavní soud.
