V lednu přitom prezident u Ústavního soudu uspěl i se stížností na novelu volebního zákona.
Havlovi se především nelíbila část zákona, kde poslanci schválili, aby strana, která získá po volbách do sněmovny alespoň tři procenta hlasů a tím nárok na stálý příspěvek, zůstala v dalších volbách bez státního příspěvku, pokud nezíská minimálně pět procent hlasů a nedostane se tak do sněmovny.
Podle Havla nová úprava financování politických stran, jak ji schválili poslanci, nezaručuje volnou soutěž.
"Jestliže se vytvářejí strany s lepším a horším postavením, jsou tedy občané, kteří mají lepší a horší možnost prosadit se v politice. Takový postup nelze označit za ústavní," potvrdil soudce zpravodaj Vladimír Paul.
"Do budoucna by při aplikaci této právní úpravy nebyly zaručeny rovné šance jednotlivých účastníků na úspěch v politické soutěži - ve volbách," míní prezident.
Prezident napadl také snížení příspěvku za hlas do sněmovny z 90 na 30 korun, ale toto ustanovení zrušil Ústavní soud už v lednu.
Chceme pouze vyrovnat náklady na volby, hájili zákon poslanci
Sněmovna ve svém vyjádření sice uznala, že příspěvek za mandát nesmí být stanoven libovolně, ale podle názoru poslanců by měl odpovídat reálným nákladům stran. S tímto názorem Ústavní soud nesouhlasil.
"Reálné a přiměřené náklady nesmí být plně kryty státem, ale musí vycházet z členské základny," uvedl Paul.
Daňoví poplatníci měli podle novely zaplatit stranám dvojnásobek
Daňoví poplatníci po schválení novely zaplatí každý rok navíc 365 milionů korun na dotacích politickým stranám oproti současným 170 milionům.
Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, kterou Havel sněmovně vrátil 10. července, mimo jiné zvyšuje státní příspěvek na mandát poslance a senátora z 500 tisíc na jeden milion korun a zavádí systém darovacích poukázek pro jednotlivé dárce, kteří politické straně ročně poskytnou více než 50 tisíc korun.
Od novely si poslanci slibují, že zprůhlední činnost a financování stran a hnutí. Zákon podpořili poslanci ČSSD, ODS, KDU-ČSL a část poslaneckého klubu Unie svobody.
Proti hlasovali komunisté a šest poslanců z Unie svobody. Senát se na znění tohoto zákona na konci června neshodl a postoupil ho přímo Havlovi.
