Rath v odmítnuté stížnosti argumentoval například tím, že se krajský soud nezabýval údajnými vadami v předcházejícím řízení, mezi jiným způsobem shromažďování důkazů proti poslanci. Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, rozhodnutí o vazbě podle nich bylo za daných okolností oprávněné.
Třetí, dosud nerozhodnutou ústavní stížnost má na starost soudkyně Ivana Janů. Směřuje proti postupu Poslanecké sněmovny na červnové schůzi, kdy poslanci poprvé rozhodli o přípustnosti Rathova stíhání. Rathovi vadilo například to, že na schůzi nemohli vystoupit jeho právníci. Nelze předjímat, za jak dlouho Ústavní soud rozhodne.
Policie nejprve obvinila Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku, v případě odsouzení mu hrozí až dvanáctileté vězení. Spolu s Rathem obvinila policie také další údajné aktéry korupční kauzy, například ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou či někdejšího poslance Petra Kotta.
Policisté Ratha v polovině května zadrželi s krabicí, v níž nesl sedm milionů korun v hotovosti. Podle policie to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Počátkem září Sněmovna vydala Ratha ke stíhání také kvůli dalším údajným úplatkům. Bývalý středočeský hejtman si je měl vzít za to, že zasahoval do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici.
Okresní soud Praha-východ původně rozhodl, že by se Rath mohl dostat z vazby na svobodu po zaplacení finanční záruky 14 milionů korun. Krajský soud v Praze ale rozhodnutí zrušil a stanovil, že propuštění na kauci není možné. Nadále prý panuje obava, že by bývalý hejtman mohl utéct a že by mohl pokračovat v trestné činnosti.
