"V ústavě je napsáno: Navrhne-li premiér, prezident odvolá. Jinými slovy, nepředpokládá se, že je tam nějaké uvážení, a předpokládá se, že to bude spíš svižnější než nesvižné, protože jinak by se ztrácel rozdíl mezi odvoláním a demisí," řekl iDNES.cz expert na ústavní právo Jan Kysela.
V případě ministra dopravy Víta Bárty, který sám podal demisi, má prezident možnost rozhodnutí ještě přehodnotit. Ovšem v případě ministra školství Josefa Dobeše a ministra vnitra Radka Johna je to jinak. U nich jejich odvolání navrhl premiér a ústava nedává prezidentovi jinou možnost než návrh přijmout.
Jan Kysela, právník
"Když někomu řeknete: Já to samozřejmě udělám, ale za rok a půl, tak to ztrácí význam. Tedy evidentně, i když tam není napsáno neprodleně, tak z logiky věci to tak musí být," dodal Kysela.
Odpoledne předal Petr Nečas prezidentovi demisi a návrhy na odvolání. Ještě předtím, na dopolední tiskové konferenci, Václav Klaus řekl, že chce nejdříve od Nečase slyšet, jak si představuje další fungování vlády.
Podle šéfa Ústavu státu a práva Jana Bárty si prezident takové podmínky klást může a také může s odvoláním vyčkat.
"Prezident tomuto návrhu (na odvolání ministrů Dobeše a Johna, pozn. red.) vyhovět musí, ale není řečeno, že okamžitě. Nemá lhůtu. Ústava není poštovní přepravní řád, tam není napsané, že neodpoví-li do čtyřiadvaceti hodin, má se za to, že souhlasí," řekl Bárta s tím, že kdyby bylo v ústavě "neprodleně", tak nemusíme mít prezidenta, stačila by nám poštovní schránka nebo podatelna.
"Neuvažujte o právu, uvažujte o tom, zda prezident uvažuje politicky rozumně, či nerozumně," dodal Bárta.
Podle Kysely vždy záleží na tom, jak silní hráči na postu prezidenta a premiéra jsou. "Ve chvíli, kdy jste prezident republiky a jste silná persona a máte chuť se v tom systému projevovat výrazně, tak narazíte-li na protihráče s chvějícíma se rukama, tak si to můžete do značné míry užít. Silný premiér vás tu hru naopak nenechá hrát," míní Kysela.
Kysela také upozorňuje na fakt, že systém funguje nejen podle psaných, ale i nepsaných pravidel. Prezident má právo se premiéra ptát, co hodlá dále dělat. Otázka podle Kysely je, zda k tomu má svolávat tiskovou konferenci. Jako příměr uvádí situaci, kdy zamíří na jednání k britské královně premiér.
"Když premiér královně něco navrhne, tak ona musí vyhovět. To vše se ale odehrává v Buckinghamském paláci a ne na tiskové konferenci, aby si přes ni sdělovali, co chtějí a nechtějí. A to je rozdíl mezi Českou republikou a Velkou Británií, ale těch je vícero," dodal Kysela.
