Budova ČSÚ v Praze.

Budova ČSÚ v Praze. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Úřady začaly bojovat o únik z vlivu nového služebního zákona

  • 37
Nejvyšší kontrolní úřad, Český statistický úřad nebo Národní bezpečnostní úřad. To jsou tři příklady z nejméně sedmi institucí, které usilují o to, aby se na ně nevztahovala nová pravidla pro státní úředníky. Bojí se, že by to omezilo jejich nezávislost a odbornou úroveň zaměstnanců.

"Místo odborného vzdělávání bych musela platit vzdělávání úřednické, což je v případě statistiků zbytečné," řekla iDNES.cz předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová. Podle ní by úřad kvůli tomu přišel o prostředky, s jejichž pomocí má zvyšovat odbornou úroveň zaměstnanců, nikoliv dělat ze zaměstnanců úředníky.

Přehledně

Jak chce koalice změnit služební zákon

Ritschelová poukázala také na to, že pokud by například chtěla zaměstnat špičkového statistika Richarda Hindlse, který ani ne před měsícem skončil ve funkci rektora Vysoké školy ekonomické, kvůli připravované novele by to bylo těžší.

"Nejprve bych ho musela zaměstnat jako čekatele s nižším platem, protože nemá praxi ve státní správě," popsala předsedkyně ČSÚ. Hindls se sice léta pohyboval v akademické sféře, do praxe státního úředníka by se mu to ale podle návrhu novely nezapočítávalo.

Statistický úřad je proto přesvědčený, že zákon by jeho chod negativně poznamenal. "Důrazně upozorňujeme, že by zařazením pod působnost tohoto zákona mohla být ohrožena schopnost zajistit objektivní statistické výstupy," řekla ve středu poslancům Ritschelová.

Zákonu nebude podléhat NBÚ a NKÚ

Z působnosti novely zákona se chce vymanit také Úřad na ochranu osobních údajů, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tvrdí, že by zmizela jejiich nezávislost, která je nezbytná pro kontrolu činností státu. Nezávislost by zmizela, protože o zaměstnancích těchto kontrolorů by nově rozhodovalo generální ředitelství státní správy, tedy instituce spadající pod úřad vlády. Úřady tvrdí, že z těchto důvodů nová norma odporuje evropské legislativě.

Předseda výboru a jeden z navrhovatelů změny Jeroným Tejc (ČSSD) uvedl, že tyto námitky bude koalice pečlivě zvažovat. "Už teď je z debaty jasné, že vyňaty ze zákona budou dva úřady, kde jsou rizika nejvyšší. Tím je Nejvyšší kontrolní úřad a Národní bezpečnostní úřad," upozornil poslanec.

Exkluzivita pro Policejní akademii a odměna maximálně 20 procent platu

Poslanci ve středu na výboru hodinu a půl diskutovali o základních tezích novely služebního zákona, které jim přišli objasnit náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht a náměstkyně ministra pro legislativu Kateřina Valachová.

Teze služebního zákona, na kterých panuje koaliční shoda, mají pět stran a koalice je chce dále rozvíjet.

Úřady, které se brání působnosti zákona

  • Nejvyšší kontrolní úřad
  • Národní bezpečnostní úřad
  • Český statistický úřad
  • Energetický regulační úřad
  • Úřad na ochranu osobních údajů
  • Český telekomunikační úřad
  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Dosavadní koaliční návrh mimo jiné popisuje dvě varianty struktury státní správy. První počítá se zavedením funkce generálního ředitele státní správy, státního tajemníka a personálního ředitele. Druhá varianta hovoří o generálním řediteli, státním tajemníkovi pro věci služby, odborném státním tajemníkovi a personálním řediteli.

Pro státní úředníky má novela zavést nové platové tarify a nastavit strop odměny. Ty by podle návrhu mohly činit maximálně 20 procent ročního příjmu. Nebo že při nezbytném školení úředníků bude mít zvláštní postavení Policejní akademie, což je státní vysoká škola se sídlem v Praze.

Právě odměňování a monopol Policejní akademie byly jádrem středeční diskuze poslanců.

Jedna škola 75 tisíc lidí nezvládne

"Přimlouvám se, abychom možnost zkoušek rozšířili o vysoké školy a právnické fakulty, protože to přezkoušení se má týkat 75 tisíc lidí. A pokud nemá být jen formální, pak je potřeba, aby zkoušejících subjektů byl dostatek," upozornil poslanec Jan Farský (TOP 09). Podle něj také nový služební zákon nenabízí dostatečnou motivaci, která do státní správy přivedla kvalitní lidi nebo je tam udržela.

"Podmínka prezidenta byla splněna, teď se do toho vymýšlí nějaký věcný obsah," zkritizoval teze Marek Benda (ODS). O nedostatečné kvalitě návrhu podle něj svědčí výhrady části úřadů. "Zcela nereálná mi připadá představa, že vše zvládne Policejní akademie," dodal. Nesouhlas vyjádřil i se zastropováním odměn. "Minimalizace nenárokových složek platů, maximalizace nárokových, to nám už přinesl tehdejší premiér Vladimír Špidla, ale každý ministr velmi rychle zjistil, že takto se to dělat nedá, protože si stát neudrží špičkové lidi. Nepouštějme se cestou: Za každou cenu musí být všichni stejní," podotkl.

"Dvacet procent platu není malý bonus. Je to relativně vysoká částka a nemyslím si, že by neumožnila finančně motivovat," oponoval mu Wageknecht.

Služební zákon

Novela zákon o službě státních zaměstnanců z pera poslanců ČSSD má chránit státní úředníky před vlivem politiků a svévolným odvoláváním z funkcí. To se nyní stává téměř po každých volbách a příchodu nových ministrů.

Novela zavádí generálního ředitele státní správy (generální ředitelství by fungovalo při úřadu vlády) a funkci státního tajemníka, který by měl úřady na starosti (více o něm čtěte zde). Podle vzdělání rozlišuje úředníky se služebním označením "referent" a "rada".

Novela by změnila platové třídy, ruší výsluhy nebo navyšuje odpovědnost úředníků za škody kterou způsobí ze 4,5 násobku na osminásobek platu.

Úředníci by se museli vzdělávat a odborně růst. Služební poměr by skončil dosažením 70 let a na odchodné by měli nárok jen ti, kteří sloužili minimálně 10 let a nebyli kárně trestáni. Výše odměn by byla omezena, její maximální výše by byla 20 procent ročního platu.

Poslanci počítají s tím, že zákon by měl nabýt účinnosti od ledna 2015. Některé jeho části ale budou účinné později.

Kolik změny budou stát, zatím autoři nedokáží říci

Poslanci se také dotazovali, kolik zaměstnanců bude mít generální ředitelství při úřadu vlády a kolik bude stát jejich provoz. Valachová uvedla, že přesný počet úředníků zatím není znám. "V roce 2002 se počítalo se 60 zaměstnanci, my tyto kompetence ještě rozšiřujeme," upozornila. Podle ní jsou nyní kompetence ředitelství příliš obecně vymezené, proto zatím nelze hovořit o konkrétním počtu, ani nákladech. Ty ale budou součástí připravované důvodové správy. Tejc podotkl, že zřízení nových institucí nemusí nutně znamenat rozšíření počtu státních úředníků. Někteří pro stát pracují už nyní.

Služební zákon má chránit zaměstnance státu před politickými vlivy. ČR jej sice už má, nikdy ale nenabyl účinnosti, proto politici zpracovávají novou normu a do toho rovnou i její rozsáhlou změnu.

Novela služebního zákona z pera koaličních poslanců už prošla prvním čtením, zároveň ale koalice předem řekla, že před dalšími čteními dozná velkých změn. I proto rozšířila lhůty pro její projednávání.

Schválení novely v prvním čtení bylo podmínkou prezidenta Miloše Zemana ke jmenování Andreje Babiše ministrem financí. Babiš mu nepřinesl lustrační osvědčení, které nemůže získat, neboť StB na něj vedla spis. Politik se nyní na Slovensku domáhá toho, aby ho škrtli ze seznamu jejích spolupracovníků.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video