Do nepřehledné situace kolem vedení Sněmovny by mohl vstoupit prezident. Ilustrační foto.

Do nepřehledné situace kolem vedení Sněmovny by mohl vstoupit prezident. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Ústava na povolební pat nepamatuje

  • 653
Pokud se poslancům znovu nepodaří zvolit vedení Sněmovny, nebude dolní komora usnášeníschopná. Připravovaná vláda by tak nemohla žádat o vyslovení důvěry. Jak dlouho může trvat stav bez fungující Sněmovny? Podle odborníka, ústavního soudce Jana Musila, nedává ani ústava jasnou odpověď.

ČTETE TAKÉ:
Koalice vymyslela kličku - dočasného šéfa Sněmovny

"Neexistuje právně exaktní odpověď. Nenajdeme v ní ustanovení, které by říkalo, že to může trvat měsíc nebo půl roku. Ale takových situací, na které ústava výslovně nepamatuje, takzvaných mezer v ústavním právu, je víc," vysvětlil iDNES.cz Musil.

"Tuto situaci je pak možné řešit ad hoc. Ústavní činitel může dát podnět, aby se touto situací někdo zabýval, nejspíš tedy zákonodárce, který je oprávněn měnit ústavu nebo zákony. Jenže zákonodárný orgán - tedy Parlament ČR nefunguje v plné šíři. "Pak tedy nezbývá, než spoléhat na určité zvyklosti, politickou kulturu," míní soudce Musil.

Podle něj by pak musel nejspíš některý autoritativní orgán - prezident nebo vláda - vyvolat "mimoprávní politická jednání", která by tuto situaci řešila.

"Existuje ještě vysloveně krajní řešení. Podle ústavy je uznávaná zásada v případě, když jsou ohrožené nedemokratické principy. Tehdy je možné situaci řešit i bezprostředním tlakem, například povstáním lidu, v případě akutního ohrožení demokracie. Ale opravdu nepředpokládám, že by došlo až k takové krizi," dodává. "Situace, v níž se ocitáme, patří mezi běžné maléry demokratického režimu."

Do hry může vstoupit i Hrad
Další možnost má podle něj také prezident republiky. Může totiž pověřit sestavováním vlády někoho jiného, než Mirka Topolánka, a to i v případě, že by Sněmovna nehlasovala o důvěře.

"Prezident vlastním aktem někoho pověřil, takže je v jeho kompetenci vzít toto pověření zpět a udělit je někomu jinému," domnívá se. Je to podle něj řešení demokratické a podle všech pravidel," dodal Jan Musil. Zdůrazňuje však, že jde pouze o spekulace.

"Myslím si, že se strany ve své neoblomnosti nakonec unaví a přistoupí na nějaké rozumné řešení. Jsem optimista a věřím, že lidé mají rozum a nenechají to dojít do nějaké krajnosti."

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video