"Díky tomu, že se jedná o státní zkoušku, vyjadřuje porovnatelnou úroveň uchazeče, ať je z Prahy, nebo z Dolní Lhoty. Před zavedením státní maturity byly výstupy z jednotlivých škol velmi rozdílné," vysvětluje tento krok děkanka fakulty Jana Coufalová a vidí i další výhody.
"Například organizační. Kvůli zkoušce není třeba nikam jezdit, uchazeč ji skládá v místě bydliště," říká děkanka. Dodává, že u uchazečů, kteří si vyberou stejný předmět k maturitě a následně i pro studium na vysoké škole, je patrný skutečný zájem o tento obor.
Podle Coufalové není ale možné výsledek státní maturity využít jako vstupenku pro všechny nabízené obory. "U hudební výchovy státní maturita nestačí. Podobné je to i u tělesné výchovy a některých dalších, třeba uměleckých oborů. Tam se musí absolvovat i talentová zkouška," popisuje.
Standardní přijímací zkoušky ale nekončí
Například u oborů matematika, český jazyk či psychologie však může být uchazeč přijat pouze na základě výsledku státní maturity.
"Pokud například uchazeč o studium matematiky dosáhne v didaktickém testu vyšší obtížnosti úspěšnosti alespoň sedmdesáti procent, je přijat bez zkoušek," říká Jana Coufalová. Úspěšnost nevyjadřují body, ale pořadí v rámci celé republiky.
Zájemci, kteří nedosáhnou požadovaného výsledku, složí standardní přijímací zkoušky. "Ty musíme dělat i z toho důvodu, že máme celou řadu uchazečů, kteří jsou starší a státní maturitu neabsolvovali," vysvětluje Coufalová.
Podle děkanky by byla škoda výsledků státních maturit nevyužít. Plzeňská fakulta se i proto stala jednou z prvních, které se začaly problematikou využití výsledků státních maturit u přijímacích zkoušek zabývat.
