Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nežijeme v totalitě, vysvětlil soud rozhodnutí v kauze trenek nad Hradem

  17:17aktualizováno  17:17
Členové umělecké skupiny Ztohoven, kteří čelili obžalobě kvůli vyvěšení červených trenýrek na střechu Pražského hradu, již mají k dispozici usnesení soudu. Soudkyně Šárka Šantorová v něm vysvětluje, proč se rozhodla, že nejde o trestný čin. Podle ní by jinak mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy.

Členové skupiny Ztohoven | foto: Jiří Pánek, iDNES.cz

Obvodní soud pro Prahu 1 předal 24. srpna řízení proti třem umělcům úřadu, který ho může projednat jen jako přestupek. Rozhodnutí není pravomocné, protože žalobkyně Zuzana Beňová proti němu okamžitě podala stížnost.

„Rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor,“ vysvětlila soudkyně v usnesení o zastavení trestního stíhání.

Fotogalerie

Filip Crhák, Matěj Hájek a David Hons čelili obžalobě hned ze tří trestných činů. Z poškození cizí věci, z krádeže a také z výtržnictví (více zde). Všechny tyto body soudkyně jeden po druhém probrala.

Možné poškození cizí věci uznala jen u ocelového lanka, které umělci přestřihli, aby mohli sundat standartu a nahradit ji trenýrkami. Uznala i částku zhruba deset tisíc korun, které Správa Pražského hradu musela vynaložit na opravu. Údajné poškození střechy, konkrétně popraskání břidlicových tašek, ale zamítla. „Nelze spolehlivě a bez jakýchkoli pochybností uzavřít, že dané poškození způsobili právě obžalovaní,“ konstatovala soudkyně.

Sejmutí standarty není podle soudu krádež

Krádeže se podle obžaloby umělci dopustili tím, že vzali prezidentskou standartu. Jak zdůraznila státní zástupkyně Beňová, později ji rozstříhali a její části poslali různým lidem. Soudkyně ale viděla věc odlišně. „Pro přisvojení si věci zmocněním se vyžaduje úmysl pachatele získat věc nikoli jen na přechodnou dobu,“ vysvětlila své stanovisko. Členové Ztohoven podle ní žádný takový úmysl neměli, chtěli standartu jen nahradit trenýrkami.

Podle soudkyně se tedy neprokázalo, že standartu umělci odnesli a měli v držení. Přitom Filip Crhák při prvním jednání soudkyni sám předal její část (více zde). Podle soudkyně to nedokazuje, že látka pochází skutečně ze ztracené standarty. „Obžalovaný má právo hájit se způsobem, který uzná za vhodný, tudíž má právo i lhát, a nelze věrohodně ověřit, zda bylo předložena část skutečně sejmuté standarty,“ odmítla tento důkaz Šantorová.

Trojice čelila i obžalobě z výtržnictví, ani toho se ale podle soudkyně nikdo z umělců nedopustil. Jak vysvětlila v usnesení, podkladem výtržnictví je záporný vztah pachatele ke společnosti. „Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů této republiky,“ uzavřela soudkyně a uznala, že motivem byla recese, nikoli úmysl narušit klidné občanské soužití a pořádek.

Rozhodnutí znamená pro všechny tři členy Ztohoven zastavení trestního stíhání, ale ještě není pravomocné. Žalobkyně si proti němu podala stížnost, takže Městský soud v Praze rozhodne, zda se přece jen obžalovaní k soudu ještě nevrátí. Pokud ne, bude o nich rozhodovat úřad Městské části Praha 1, který řeší přestupky.

Umělci se u soudu ohradili proti slovům o terorismu:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.