Usilovná práce může vést k depresím

Lidé se snaží pracovat stále produktivněji a usilovněji. Mnohdy i proto, že mají pocit, jako by se na jejich místa tlačili mladší a schopnější. Co na tom, že to může být jejich fikce - výsledkem jsou depresivní stavy a stres. Vedle subjektivních důvodů však existuje i řada objektivních příčin, které způsobují přetížení zaměstnanců. Například restrukturalizace a stále rychlejší zavádění nových technologií v podniku vedou ke zvýšenému pracovnímu tempu a zvýšené konkurenci, což povzbuzuje právě zmíněné depresivní stavy a způsobuje předčasný odchod do invalidního důchodu.

Na tento problém, ale především nízkou schopnost zdravotních systémů jednotlivých států na něj reagovat upozornila studie Mezinárodní organizace práce (ILO), vydaná včera v Ženevě.

Ve studii je uvedeno pět zemí: Spojené státy, Německo, Velká Británii, Finsko a Polsko. V těchto státech v průměru každý desátý zaměstnanec trpí depresí, úzkostí, stresem a přetížením. Tím se vystavuje nebezpečí hospitalizace a nezaměstnanosti.

"V četných zemích jsou odchody do předčasného důchodu kvůli duševním poruchám stále běžnější," píše se ve studii, "a to do té míry, že tyto poruchy začínají být nejrozšířenějším důvodem vyplácení invalidních důchodů." Mezinárodní organizace práce soudí, že v zemích Evropské unie se na zdravotní péči pro osoby postižené mentálními poruchami vynakládají tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu.

Deprese postihují aktivní obyvatelstvo stále častěji. V Německu jsou depresivní stavy příčinou až sedmi procent předčasných odchodů do penze.

Ve zprávě se kromě toho uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než v případě běžných chorob. Roční ztráty na produkci způsobené tímto druhem pracovní neschopnosti se odhadují na více než pět miliard německých marek.

Ve Spojených státech je každý desátý dospělý člověk v aktivním věku postižen depresí, což znamená roční ztrátu 200 milionů pracovních dní.

Ve Velké Británii má každoročně téměř každý třetí zaměstnanec z deseti problémy s duševním zdravím.

V Polsku se nárůst počtu osob léčících se s duševními poruchami vysvětluje sociálněekonomickou transformací země, zvýšenými požadavky na práci a vzestupem nezaměstnanosti.

Ve Finsku recese z počátku 90. let vedla ke vzniku krátkodobých pracovních úvazků a k omezení pracovní doby, což aktivní obyvatelstvo oslabilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video