Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Usilovná práce může vést k depresím

  12:06aktualizováno  12:06
Lidé se snaží pracovat stále produktivněji a usilovněji. Mnohdy i proto, že mají pocit, jako by se na jejich místa tlačili mladší a schopnější. Co na tom, že to může být jejich fikce - výsledkem jsou depresivní stavy a stres. Vedle subjektivních důvodů však existuje i řada objektivních příčin, které způsobují přetížení zaměstnanců. Například restrukturalizace a stále rychlejší zavádění nových technologií v podniku vedou ke zvýšenému pracovnímu tempu a zvýšené konkurenci, což povzbuzuje právě zmíněné depresivní stavy a způsobuje předčasný odchod do invalidního důchodu.

Na tento problém, ale především nízkou schopnost zdravotních systémů jednotlivých států na něj reagovat upozornila studie Mezinárodní organizace práce (ILO), vydaná včera v Ženevě.

Ve studii je uvedeno pět zemí: Spojené státy, Německo, Velká Británii, Finsko a Polsko. V těchto státech v průměru každý desátý zaměstnanec trpí depresí, úzkostí, stresem a přetížením. Tím se vystavuje nebezpečí hospitalizace a nezaměstnanosti.

"V četných zemích jsou odchody do předčasného důchodu kvůli duševním poruchám stále běžnější," píše se ve studii, "a to do té míry, že tyto poruchy začínají být nejrozšířenějším důvodem vyplácení invalidních důchodů." Mezinárodní organizace práce soudí, že v zemích Evropské unie se na zdravotní péči pro osoby postižené mentálními poruchami vynakládají tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu.

Deprese postihují aktivní obyvatelstvo stále častěji. V Německu jsou depresivní stavy příčinou až sedmi procent předčasných odchodů do penze.

Ve zprávě se kromě toho uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než v případě běžných chorob. Roční ztráty na produkci způsobené tímto druhem pracovní neschopnosti se odhadují na více než pět miliard německých marek.

Ve Spojených státech je každý desátý dospělý člověk v aktivním věku postižen depresí, což znamená roční ztrátu 200 milionů pracovních dní.

Ve Velké Británii má každoročně téměř každý třetí zaměstnanec z deseti problémy s duševním zdravím.

V Polsku se nárůst počtu osob léčících se s duševními poruchami vysvětluje sociálněekonomickou transformací země, zvýšenými požadavky na práci a vzestupem nezaměstnanosti.

Ve Finsku recese z počátku 90. let vedla ke vzniku krátkodobých pracovních úvazků a k omezení pracovní doby, což aktivní obyvatelstvo oslabilo.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.