Vojáci 601. skupiny speciálních sil v Afghánistánu

Vojáci 601. skupiny speciálních sil v Afghánistánu | foto: Archiv speciálních sil

Usámu pomohly dopadnout i zprávy českých vojenských špionů

  • 123
Česká vojenská tajná služba loni předala spojencům informace o pohybu nejhledanějších teroristů. Mohly přispět k dopadení Usámy bin Ládina, uvedla služba ve své výroční zprávě za rok 2010.

"Vojenské zpravodajství v roce 2010 získalo vlastními zdroji informace o pohybech a dislokaci významných teroristů, které byly analytiky vyhodnoceny jako relevantní. Tyto informace byly předány partnerským zpravodajským službám a mohly v konečném důsledku přispět také k dopadení nejhledanějšího teroristy světa," píše vojenské zpravodajství v čerstvě zveřejněné výroční zprávě.

Konec Usámy

Usámu bin Ládina zabilo komando amerických mariňáků na začátku letošního května v pákistánském městě Abbottábádu. Teroristovo tělo pak Američané pohřbili do moře. Akce pobouřila Islámábád, protože Spojené státy ho o ní předem neinformovaly. Washington se domnívá, že část pákistánské armády o dlouholetém bin Ládinově úkrytu věděla.

Další podrobnosti služba neuvedla. Čeští vojenští špioni mají u spojenců velmi dobrou pověst a práci české 601. skupiny speciálních sil z Prostějova (která spadá pod vojenské zpravodajatsví) v Afghánistánu ocenili především Američané.

Al-Káida- hrozba i pro Česko

Náznak, jak spolupráce probíhala, je obsažen ve stroze a poněkud šroubovaně napsaném textu popisujícím, jak služba předávala spojencům a partnerům všechny informace, které souvisely s hrozbami teroristických útoků proti zájmům a cílům České republiky.

Na jiném místě pak tajná služba uvádí, že právě buňky al-Káidy byly hlavním rizikem pro zájmy České republiky a české vojáky vyslané do zahraničí. Čeští špioni tak zřejmě spojencům poskytli informace získané při ochraně našich vojáků bojujících v Afghánistánu.

Hrozba relevantní, riziko nízké

Vojenské zpravodajství

Ozbrojená zpravodajská služba Armády České republiky zabezpečuje informace o možném vojenském ohrožení země, o riziku terorismu, organizovaného zločinu nebo sabotáží. Vznikla 1. ledna  2005 sloučením vojenské kontrarozvědky (Vojenského obranného zpravodajství) a rozvědky (Vojenské zpravodajské služby). Působí tak v Česku i zahraničí.

Vojenské zpravodajství ve výroční zprávě také varuje před trvalým nebezpečím možného teroristického útoku. "Jako členská země NATO, v jehož gesci jednotky Armády České republiky operují v Afghánistánu, si byla vědoma, že hrozba provedení nábožensky motivovaného teroristického útoku proti cíli na území Evropy je relevantní. Riziko s ní spojené hodnotí Vojenské zpravodajství jako střední až vysoké, riziko naplnění teroristické hrozby na území České republiky nadále jako nízké," píše služba.

Podle zprávy je velice pravděpodobné, že terorismus vycházející z fundamentalisticky pojímaného islámu zůstane pro Česko významnou bezpečnostní hrozbou i v blízké budoucnosti.

Ruští nelegálové se vracejí

Vojenská tajná služba varuje také před ruskými špiony, kteří patří k nejaktivnějším v Česku. Ruská rozvědka se údajně navíc vrací k praktice totalitním špionským praktikám. Do práce nasazuje takzvané nelegály, tedy lidi pracující v zahraničí pod naprosto cizí identitou.

Ruští rozvědčíci se nejčastěji maskovali různými funkcemi na velvyslanectví a konzulátech. "Nedávno odhalené případy špionáže v zahraničí však ukazují na rostoucí význam nelegálního krytí (pomocí osob pod cizíidentitou), které v schengenském prostoru skýtá velký potenciál a zároveň představuje hrozbu pro dotčené státy," tvrdí ale vzápětí služba.

Takzvaní nelegálové jsou považováni za jakousi "šlechtu" mezi špiony. Odcházejí do ciziny tajně s falešnou identitou získanou nejčastěji po zemřelých lidech. V cizím prostředí pak žijí dlouhá léta, od počátku budují svou kariéru a snaží se dostat na pozice, ze kterých by mohli pro svou mateřskou službu získávat klíčové informace.

Podle armády se aktivity ruské vojenské i civilní rozvědky často překrývaly. Obě tajné služby ale zajímala především oblast bezpečnosti, ekonomiky a zahraničněpolitické zájmy Česka.

Na trvalou aktivitu ruské tajné služby u nás upozornila nedávno ve výroční zprávě také Bezpečnostní informační služba. Podle BIS zpravodajské služby Ruské federace v Česku svou aktivitou "dominovaly" jak intenzitou, tak množstvím zpravodajských důstojníků působících pod různým krytím.

BIS také zopakovala varování, že ve "válce" tajných služeb mají Rusové výhodu, jelikož počet jejich diplomatů v Česku je mnohonásobně vyšší než českých v Rusku. Podle informací iDNES.cz pracuje na ruském velvyslanectví v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech asi 200 lidí. České tajné služby předpokládají, že téměř dvě třetiny z nich jsou zpravodajci.

Další Rusové působí v různých spolcích nebo obchodních zastoupeních. Na českém ministerstvu zahraničí je také oficiálně akreditována desítka ruských novinářů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video