Usáma bin Ládin (vlevo) s dosavadní dvojkou teroristické sítě al-Káida Ajmánem...

Usáma bin Ládin (vlevo) s dosavadní dvojkou teroristické sítě al-Káida Ajmánem Zavahrím v roce 2003 | foto: AP

Usámovo místo v čele al-Káidy může zaujmout hlavní ideolog teroristů

  • 7
Kdo stane po smrti Usámy bin Ládina v čele al-Káidy? Mohla by to být dosavadní dvojka této teroristické sítě Ajmán Zavahrí, který se skrývá na pomezí Afghánistánu a Pákistánu. Je zdatný v organizaci i ideologii, nemá ale charisma zabitého vůdce teroristů.

Radikální vedení al-Káidy vždy představoval bin Ládin, jeho pravá ruka Zavahrí a několik dalších spolupracovníků v Pákistánu. Ve prospěch Zavahrího nástupnictví hovoří organizační, strategické i ideologické kvality. Údajně měl na starosti na finanční toky v rámci al-Káidy.

Smrt bin Ládina

Podle listu The Guardian se ale nemůže pochlubit bin Ládinovým charismatem. Stárnoucí Egypťan se pro mnoho islamistických bojovníků i aspirantů militantního džihádu jen stěží může stát centrální postavou al-Káidy.

Rodák z egyptské Gízy žije v emigraci od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. Zavahrí pochází z rodiny lékařů a učenců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě Al-Azhar. Jako patnáctiletý byl zatčen za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.

Egypt viní jeho dřívější Organizaci islámské svaté války (zvanou Nový džihád) z atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981. V souvislosti s atentátem si odpykal tříletý trest. V roce 1999 byl v Egyptě souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti.

Při náletu na Tora Bora přišel o rodinu

Devětapadesátiletý Zavahrí se s bin Ládinem poprvé setkal v polovině 80. let v Pákistánu, kdy spolu bojovali proti sovětské okupaci Afghánistánu. Jeho zástupcem v teroristické síti je od roku 1988 a v teroristické síti plnil i úlohu hlavního ideologa.

Měl zřejmě poslední slovo v útocích na USA v září 2001, je hledán i kvůli pumovým atentátům na americká velvyslanectví v Africe v roce 1998. Původním povoláním pediatr se naposledy připomněl letos v dubnu, kdy v nahrávce vyzval muslimy k boji proti NATO a USA v Libyi.

Po americké invazi do Afghánistánu byl v prosinci 2001 údajně zraněn při náletu na oblast podzemního pevnostního systému Tora Bora na východě země. Při útoku údajně přišly o život Zavahrího žena Azza a tři dcery.

Zavahrí se nejspíš ukrývá v hornaté oblasti u hranic Afghánistánu a Pákistánu. Spojené státy ho v říjnu 2001 zapsaly na seznam nejhledanějších teroristů a na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů.

Úpadek al-Káidy

Kdo kromě Zavahrího připadá v úvahu? Například velitel jemenské al-Káidy Anvár al-Avlakí, který stojí za masakrem na americké vojenské základně Fort Hood nebo pokusem o atentát na palubě airbusu letícího do Detroitu.

Podle listu The Guardian se na obzoru objevuje i řada mladších bojovníků al-Káidy, nikdo z nich ale nemá dostatečnou autoritu, aby mohl "šejka" Usámu nahradit. "Není nikdo, kdo by ho mohl nahradit. Když vstupujete do al-Káidy, skládáte mu ústní přísahu věrnosti," domnívá se analytik serveru CNN Peter Bergen.

Al-Káida ale především sloužila jako zastřešující organizace teroristických hnutí v různých oblastech islámského světa, její hlavní pobočky v severní Africe, v Jemenu nebo Iráku jsou na centrálním vedení nezávislé. Teroristická síť v posledních letech trpěla rozpory mezi bojovníky ze Saúdské Arábie, Jemenu a Libye. Význam al-Káidy navíc v posledních letech upadal a jejím buňkám se v posledních pěti letech nepodařil ani jeden větší teroristický útok.

Místo al-Káidy postupně zaujímají jiné teroristické organizace, které se k jejímu odkazu a činům do větší či menší míry hlásí. Jednou z nich je například Laškar-e-Taiba, síť pákistánských islamistů, kteří mají na svědomí útoky v Bombaji v roce 2008.

Dopadení teroristy Usámy bin Ládina
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video