V prosinci 2001 zuřila v Afghánistánu odvetná válka za útoky z 11. září. Cíl byl jasný - najít a ztrestat jejich strůjce Usámu bin Ládina. Tři týdny po dobytí Kábulu se stovka příslušníků speciálních jednotek spolu s tisíci Afghánců probojovávala ke skalnímu komplexu Tora Bora na hranicích s Pákistánem.
Ze vzduchu dopadaly na skalní bludiště desítky střel a uvnitř se ukrýval arcipadouch Usáma bin Ládin. Místo podle britského listu Guardian dobře znal. V osmdesátých letech tu bojoval proti Sovětům a poblíž bydlel i v roce 1996, kdy do Afghánistánu přijel ze Súdánu. Teď mu znalost místních soutěsek hrála do karet.
Strážce zatkli, kajdisté spustili plán B
Až dosud experti soudili, že se v době největších bojů ihned nenápadně vytratil přes nedaleké hranice do Pákistánu, kde se ukrývá dodnes. Jenže Usámova odysea začala úplně jinak. Alespoň to dokládají výslechy vězňů z Guantánama, které unikly na server WikiLeaks. Jejich svědectví bohužel nelze nijak ověřit.
Usáma po 11. záříPodle výpovědí guantánámských vězňů byl Usáma v den teroristických útoků na New York a Washington v afghánském městě Chóst, v říjnu potom pobýval v Kábulu. Téměř celou dobu mezi 11. zářím a útěkem z Tora Bora se setkával se svými příznivci a cestoval mezi Kandahárem a Kábulem. Mezitím zajišťoval útěk svých manželek a členů rodiny. Přitom navíc všude rozhazoval penězi. Například kmenovým vůdcům v okolí Džalalábádu věnoval těsně před svým útěkem do Tora Bora 100 tisíc dolarů. Při samotném útěku si však musel sedm tisíc dolarů půjčit. zdroj: The Guardian, CNN |
V roce 2007 Harun Shirzad al-Afghání vypověděl, že ho legendární vůdce afghánských mudžahedínů Gulbuddín Hekmatjár pověřil, aby se spojil s kajdisty, kteří bránili Tora Bora a dostal odsud Usámu bin Ládina. Jenže al-Afghání ztratil s Usámovými obránci rádiové spojení a povstalci museli spustit plán B.
Do hry v tu chvíli vstoupil pákistánský militant a klerik Maulawi Nur Muhamad, který poskytl čtyřicet až padesát bojovníků, jež měli dostat Usámu bin Ládina a jeho pravou ruku Ajmána Zavahrího do bezpečí. Podle dalších svědectví, které zveřejnila na svém webu televizní stanice CNN, utekl bin Ládin z Tora Bora 11. prosince jen s pár věrnými, které si sám vybral.
Jeho strážci opustili úkryt o den nebo dva později a průsmyky přes Bílé hory utekli do Pákistánu. To se jim však vymstilo, protože je 15. prosince zatkli pákistánské paramilitární jednotky. Ale proč se šéf al-Káidy rozhodl neriskovat cestu do Pákistánu a kam vlastně zmizel?
Usáma věřil instinktu a proklouzl nepřátelskými liniemi
Bin Ládin dobře věděl, že se Afgháncům u hranice nedá věřit. V oblasti, kde nikdy nevládlo právo a kde se pohybovali pouze pašeráci drog, by se nikdo dvakrát nerozmýšlel a nejhledanějšího muže planety by bez skrupulí vyměnil za pohádkových 25 milionů dolarů, které za něj tehdy Washington nabízel.
Možná právě proto se terorista číslo jedna rozhodl vyrazit úplně opačným směrem. S nejvěrnějšími se vydal na sever, proklouzl linií koaličních vojsk a doputoval až do domu Awala Malima Gula pobliž afghánského města Džalalábád.
Skupinka si tu odpočinula a odcestovala odtud na koni do provincie Kunar. Ta je dodnes rájem Talibanu a al-Káidy a vysloužila si nálepku neovládnutelná. V baště zla si Usáma bin Ládin počkal deset měsíců a na konci roku 2002 v klidu zmizel do Pákistánu, kde se zřejmě ukrývá dosud.
Usáma bin Ládin se skrýval v Tora Bora (červená šipka), Kábulu (zelená šipka), Kandaháru (žlutá šipka) i Džalalábádu (modrá šipka)
