USA zvažují, že do dvou let opustí Irák

  • 180
Spojené státy a Británie ve středu předložily Radě bezpečnosti OSN "změkčený" návrh rezoluce o předání suverenity Iráčanům, v němž vůbec poprvé naznačily přibližný časový limit pro odchod svých vojenských jednotek ze země.

Návrh sice neuvádí žádné konkrétní datum, z kontextu však vyplynulo, že by se tak mohlo stát koncem roku 2005 či počátkem roku následujícího.

První návrh rezoluce předpokládal pro spojenecké vojáky, kterých je nyní na iráckém území přibližně 160 000, časově neomezený mandát.

Nesetkal se však s pochopením u některých klíčových zemí, jako je Francie, Rusko nebo Čína, které mu zejména vyčítaly nekonkrétnost, pokud jde o délku mandátu zahraničních jednotek vedených USA.

Podobné výhrady k němu mělo rovněž Německo. Američané a Britové se proto rozhodli vyjít námitkám vstříc a v pozměněné rezoluci hovoří o tom, že mandát vyprší s dokončením politického procesu, tedy s instalací vlády zvolené podle nové irácké ústavy.

K tomu by podle dosavadního harmonogramu mělo dojít nejpozději počátkem roku 2006. Jak ale upozornili někteří analytici, toto datum je pouze orientační a může být posunuto v závislosti na vývoji situace v Iráku.

Američané si zároveň v návrhu ponechali zadní vrátka. O odchodu zahraničních jednotek z Iráku podle nového návrhu může rozhodnout už prozatímní vláda, která převezme správu země od 30. června.

Takové stažení by však musela schválit Rada bezpečnosti OSN - a v ní mají Spojené státy právo veta. Návrh nové rezoluce potvrzuje, že přechodná vláda, která se ujme moci za necelý měsíc, bude plně suverénní a bude mít kontrolu nad policií a nad přírodními zdroji, tedy především nad příjmy z ropného průmyslu.

Jednotkám vedeným Američany ponechává po dobu jejich přítomnosti právo podniknout všechna opatření nutná k udržení míru. Iráčané mají dále mít ve své pravomoci ostrahu hranic i další bezpečnostní záležitosti.

Návrh nové rezoluce však přesně nevyjasňuje, zda vznikající irácká armáda bude mít právo odmítnout účast na operacích vedených USA. Rovněž se nezmiňuje o vězeních, která nyní spravují americké a další cizí jednotky.

Právě z těchto důvodů měly některé státy k novému návrhu znovu výhrady. Například francouzští diplomaté v OSN požadovali konkrétnější datum odchodu zahraničních jednotek. Zatím nebylo rozhodnuto, kdy se o nové rezoluci bude v OSN hlasovat.

Není ani jasné, jakou má naději na úspěch. Řada členů Rady bezpečnosti ve středu uvedla, že chtějí počkat na stanovisko Iráku. Nový irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí by měl v newyorském sídle OSN zahájit konzultace už dnes.

Předání moci Iráčanům

• 30. června 2004: Předání moci z prozatímního koaličního úřadu (CPA) přechodné irácké vládě. CPA přestane existovat, její šéf a civilní správce Američan Paul Bremer odejde. Formálně skončí okupace Iráku.

• do 31. ledna 2005: Přímé volby do prozatímního národního shromáždění. Podle prozatímní ústavy přijaté 8. března se mají konat, "pokud to bude možné, do letošního 31. prosince, v každém případě nejpozději do 31. ledna 2005".

• do 15. srpna 2005: Prozatímní národní shromáždění má připravit návrh stálé ústavy země.

• do 15. října 2005: Návrh stálé ústavy bude předložen Iráčanům v referendu.

• 15. prosince 2005: Mají se konat přímé volby do parlamentu.
 
• leden 2006: Přímo zvolená vláda se ujme mandátu. K tomuto datu by mohly odejít i zahraniční jednotky vedené USA.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video