Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA se obávají o své „afghánské Guantánamo“. Neví, kam s tamními vězni

  17:06aktualizováno  17:06
Ze všech problémů, kterým USA čelí v souvislosti se stahováním svých vojsk z Afghánistánu, bude uzavření takzvaného afghánského Guantánama tím nejtěžším. Ve věznici Parván totiž drží desítky nebezpečných bojovníků neafghánského původu, jejichž propuštění na svobodu se obávají.

Vězice v afghánském Bagrámu | foto: AP

Vazební věznice Parván se nachází na letecké základně v Bagrámu nedaleko Kábulu. Američané zde kromě třech tisícovek Afghánců drží i 67 vězňů, kteří jsou jiného než afghánského původu. Někteří jsou údajnými operativci Al-Káidy, které americké bojové síly zadržely po 11. září 2001, informoval americký deník Washington Post.

Většinu z nich Američané dopadli na Blízkém východě, v Asii a v Evropě. Jejich počet navíc nadále roste, poslední vězeň neafghánského původu byl dopraven do Bagrámu minulý měsíc. Nikdo z vězněných však nebyl formálně odsouzen.

Spojené státy nyní začaly řešit, co se s vězením stane, až ze země odejdou poslední američtí vojáci. Nejpravděpodobnější je, že se vězení uzavře. Američané však mají těžkou hlavu z toho, co by se v takovém případě stalo s jejich vězni.

Odchod vojáků z Afghánistánu

Stahování vojsk z Afghánistánu ohlásil prezident Obama v roce 2011. Předpokládá se, že celý proces potrvá do konce roku 2014, během něhož by mělo zemi opustit až 33 tisíc vojáků. Několik desítek by jich tady ovšem mělo zůstat, aby pomohli místním vojenským silám.

Objevily se taktéž informace, že Obama zvažuje, že na konci roku 2014 nezůstane v Afghánistánu jediný americký voják. Bílý dům však tuto zprávu nepotvrdil. Prezident údajně ještě přesně neví, kolik vojáků v zemi ponechá.

Větší část z nich totiž afghánští vojáci nemohou zadržovat, protože neporušili místní zákon. Jako řešení se tak nabízí repatriace, tedy jejich vrácení do vlasti. To by však bylo velmi složité a zdlouhavé. Minulý rok například Američané po ročním vyjednávání poslali domů dva Pákistánce, kterým neprokázali vinu. "Jestliže trvalo propuštění těchto hochů, o jejichž nevině nebylo pochyb, rok, tak co nám to říká o šanci pro ostatní?" komentovala propuštění advokátka Sarah Belalová, která vyjednávala jejich repatriaci.

Navíc existují pádné obavy, že by je země, odkud vězni pochází, nechala na svobodě. "Na to, abychom je nechali jít, jsou příliš nebezpeční," potvrdil senátor Lindsey O. Graham.

Řešením může být udržení vězení v provozu i po odchodu amerických vojsk. Samozřejmě pod dohledem USA. Není však pravděpodobné, že by Američané získali od afghánských složek, s nimiž mají při vyjednávání neustálé problémy, povolení.

Vězení by tak mělo být uzavřeno na konci roku 2014, kdy zemi podle plánu opustí poslední vojáci z USA. Oznámily to již i afghánské úřady.

Ve vězení, kterému se kvůli prokázanému mučení zadržených říká druhé Guantánamo, američtí vojáci ještě v prvním čtvrtletí dohlíželi na více než 3 000 vězňů, z nichž naprostou většinu tvořili Afghánci. Letos v březnu Američané předali správu tohoto vazebního střediska afghánským složkám. Dohoda se však nevztahovala na dohled nad vězni z cizích zemí, který si nadále ponechali Američané. Afghánští vězni byli mezitím umístěni do samostatného bloku.

Letecká základna Bagrám, kde se nachází i vazební středisko Parván.

Letecká základna Bagrám, kde se nachází i vazební středisko Parván.








Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.