Byla sobota, 23. července roku 2011. Celé město, všichni jeho lidé, to měli ve tvářích. Nikdo nemyslel na nic jiného. Chodili, spontánně se objímali se, třeba v tramvaji nebo v obchodě. Zapalovali svíčky a kladli na chodníky květiny a ještě vůbec netušili, co všechno to s nimi udělá. Byli pořád v šoku.
Masakr ve škole |
Ano, tušíte správně, řeč je o Oslu den poté, co mladý nenápadný Nor jménem Anders Breivik zavraždil při dvojitém útoku v centru města a na nedalekém ostrově Utoya celkem 77 lidí. Většinou teenagerů.
"Takovéhle věci se u nás přeci nedějí," opakovali tehdy všichni obyvatelé norské metropole. "Takovéhle věci se u nás přeci nedějí," citují nyní americká média obyvatele města Newtown ve státě Connecticut.
Tohle mají ty tragédie společné: zlo udeřilo v naprosto klidném a bezpečném místě. Norsko vychází ze statistik jako jedna z nejbezpečnějších zemí na světě a 27tisícový Newtown se prý nedávno umístil na předních příčkách jakési ankety o nejbezpečnější místo pro život v Americe. Zlo si nevybírá.
Ale jde o něco jiného. Pamatujete si ještě, jak se po Breivikově útoku pomalu a složitě skládal obrázek o tom, jak a kde si atentátník sháněl zbraně? Jak Breivik kvůli všemožným regulacím a registracím vyrazil dokonce i do Česka, o němž si myslel, že je nějakou divokou postsovětskou republikou, kde se sežene i plamenomet?
Ve zpravodajství televize CNN o tragédii v Newtownu si přečtete následující větu: Podle policie byly Lanzovy zbraně pořízeny legálně, koupila je jeho matka Nancy. Aha?
V žádné jiné zemi západního světa se neodehrává tolik masakrů střelnými zbraněmi jako ve Spojených státech. A nikde v západním světě nejsou zbraně dostupnější než... ve Spojených státech.
Nekonečná americká debata o (ne)regulaci zbraní, která vždycky zesílí právě po takovémto masakru, je jednou z těch věcí, které my v Evropě prostě nepochopíme. Tak jako nepochopíme americké hnusné kafe, tak jako nepochopíme neschopnost Američanů používat auta s normální řadící pákou, tak jako nepochopíme, proč si nechávají neustále bělit zuby nebo proč nemají dostupnou zdravotní péči pro chudé.
Ale zatímco nad hnusným kafem nebo automatickou převodovkou můžeme mávnout rukou, protože jsou to věci spíš roztomilé, (také) kvůli široké dostupnosti zbraní umírají malé děti.
Střílím, tedy jsem
Jen pro připomenutí: je to druhý dodatek americké ústavy, která staví právo na vlastnictví a nošení zbraně na stejnou úroveň například s právem na svobodnou volbu vyznání. A je to tenhle absurdní dodatek z konce 18. století, na který se odvolávají mocné lobbistické organizace. Ano, za všechny ta hlavní: National Rifle Association, která vylepuje po amerických městech letáky o tom, že "pouze ozbrojení občané mohou předejít tyranii". Tyranii?
Úroveň kontroly zbraní se samozřejmě v jednotlivých státech USA liší, ale bez velké nadsázky lze říct, že když si odpoledne usmyslíte, že chcete pistoli, večer ji můžete mít doma. Bez velkého papírování. Protože tohle je přeci svoboda.
I jiné země si zažily své střelecké masakry. Třeba Německo. Japonsko. Už zmíněné Norsko. Velká Británie. Co udělaly? Okamžitě kontrolu zbraní zpřísnily. Když si v Británii chcete pořídit pušku, musíte dokázat, že k tomu máte dobrý důvod. Třeba aspoň permanentku ve střeleckém klubu nebo členství v loveckém spolku.
Projdete velmi zdlouhavou procedurou papírování a pohovorů, dokonce musíte mít osobu, která úřadům řekne všechno o vašem duševním zdraví, případných problémech s alkoholem nebo o sklonech k agresivitě. Zkrátka, cesta k flintě je dlouhá a trnitá.
Výsledek je ten, že zbraní kolujících mezi normálními lidmi, soukromými osobami, je minimum. A tím pádem ubývá obětí střelby (včetně nešťastných náhod, mimochodem).
Britský časopis The Economist na své webové stránce připomněl, že v roce 2009 bylo v Anglii a Walesu jen 39 obětí trestných činů, v nichž figurovaly střelné zbraně. V USA to bylo 12 tisíc obětí. V Anglii a Walesu žije dohromady kolem 55 milionů lidí. USA mají 300 milionů obyvatel. Jen si ten nepoměr spočtěte, je to jednoduché...
Nebo jiná statistika. Tři čtvrtiny zbraní, které v USA použijí šílení střelci k zabíjení "newtownského typu", je pořízeno legálně. Stejně jako v případě Lanzy. Ano, ukradl ji rodičům. Ale rodiče si ji nejspíš koupili téměř tak jednoduše jako kastrol v domácích potřebách.
Moc brzy na debatu
Jedna má známá, Američanka nizozemského původu, v pátek večer na sociální síti Facebook hořce poznamenala: "Tak co, budou zase na Fox News hlásit, že na zahájení debaty o zpřísnění kontroly zbraní je příliš brzy?"
Chce se dodat: Stačí životy dvaceti nevinných malých dětí k tomu, aby část Američanů přestala v bouchačce za pasem vidět projev svobody?
Prezident Obama v pátek v emotivním projevu řekl, že zákony se musí změnit - bez ohledu na politiku. Američané, přesněji řečeno američtí politici, nakoukněte třeba do Británie. A udělejte to rychle. Zvýšení kontroly zbraní jistě není všelék na problémy společnosti, z nichž podobné masakry pramení. Ale i tak, jestli bude i nadále možné koupit zbraň tak jednoduše jako kastrol v domácích potřebách, velmi brzy se zase objeví nějaký ten Adam Lanza...
