Od zařazení klanu Hakkáníů mezi teroristické organizace si Spojené státy slibují, že pomůže zablokovat tok peněz k této skupině ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Vnímají to také jako způsob, jak přinutit Pákistán, aby proti teroristům aktivněji zakročil.
Zpráva nicméně okamžitě vyvolala obavy o osud jediného amerického vojáka, který je v současné době v Afghánistánu v zajetí ozbrojenců. Šestadvacetiletý Bowe Bergdahl z Idaha zmizel na východě Afghánistánu v roce 2006 a Američané věří, že ho unesli právě Hakkáníovci. Od jeho zadržení se s ním objevilo asi pět videí.
Hillary Clintonová (9. září 2012)
Po pátečním oznámení o zařazení klanu na listinu teroristů se jeden z vůdců organizace ihned nechal slyšet, že rozhodnutí Washingtonu pocítí právě tento voják. "Až doteď jsme s ním zacházeli velmi dobře, ale tento krok USA mu samozřejmě způsobí nesnáze," řekl agentuře Reuters.
Jiný představitel Hakkáníovců však vzápětí agentuře AP řekl, že se ozbrojenci na zadrženém vojákovi mstít nehodlají a žádné nebezpečí mu nehrozí. "Popírám poznámky... že to ohrozí život tohoto amerického vojáka. Nejsme zbabělci a považujeme za zbabělost ubližovat vězňům," řekl po telefonu agentuře.
Zároveň uvedl, že ho ani nezadržují oni, ale jiná odnož afghánského Talibanu, což prý Američané vědí. Hakkáníovci prý ale zintenzivní útoky na spojenecké cíle v Afghánistánu. "(Vůdce) chce podniknout od osmdesáti do sta útoků na americké síly v Afghánistánu a dvacet útoků na další členy NATO," pohrozil.
Bojovníci z klanu Hakkáníů patří mezi nejnebezpečnější
Hakkáníovci rozhodnutí USA zkritizovali s tím, že Američané nemyslí vážně mírové rozhovory, které se snaží vést s ozbrojenci před plánovaným stažením spojeneckých vojsk do roku 2014. Už zmíněný velitel prohlásil, že administrativa Baracka Obamy minulý rok vyjednávala i s Hakkáníovci. "Clintonová by měla mít kuráž a říct Američanům o jejich kontaktech a také jejich rozhovorech s námi," prohlásil.
Klan HakkáníůMocný afghánský klan Hakkáníů se vyzbrojil v době sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech minulého století s vydatnou podporou americké a pákistánské špionáže. Vůdcem jeho bojových jednotek, které operují na obou stranách afghánsko-pákistánských hranic, je Džaláluddín Hakkání a jeho syn Sirádžuddín. Základnou Hakkáníů je kmenové území Vazíristán v paštunské zóně jižně od města Péšávaru. V USA panuje podezření, že kmen Hakkání stále udržuje těsné styky s pákistánskou špionážní službou ISI. Zdroj: ČTK |
Mocný paštunský klan patří mezi nejnebezpečnější a nejzkušenější fundamentalistické skupiny, které bojují v Afghánistánu proti Američanům a jejich spojencům. Operuje na obou stranách afghánsko-pákistánské hranice a jsou mu přičítány některé z nejcitelnějších útoků na spojenecké cíle.
Patří mezi ně například dubnový útok na vládní čtvrt v Kábulu, který trval celých osmnáct hodin, nebo zářijový raketový atentát na americkou ambasádu a velitelství NATO v afghánské metropoli, připomněly agentury Retuers a AP.
Přitom Hakkáníovci ještě před několika desítkami let byli americkými spojenci. V 80. letech minulého století totiž bojovali proti sovětským okupantům v Afghánistánu a CIA je vydatně podporovala. Zakladatel organizace Džaláluddín Hakkání po odchodu Sovětů chvíli působil coby ministr ve vládě Talibanu.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 ale přišel definitivní rozkol. Spojené státy v rámci honu na šéfa al-Káidy, která stála za útoky na USA, zahájily v Afghánistánu ofenzivu, svrhly vládu Talibanu a Hakkáníové se přidali k ozbrojeneckému boji Talibanu.
V současné době čítá klan Hakkáníů podle amerických odhadů kolem dvou až čtyř tisíc bojovníků a stále udržuje těsné vztahy s Talibanem i al-Káidou. Až dosud však na americkém seznamu teroristických skupin nefiguroval, mimochodem stejně jako samotné hnutí Taliban.
S Hakkániovci se ale spojenci pravidelně střetávali. "Je to síť, která v posledních měsících utrpěla dost citelných úderů," prohlásil o klanu mluvčí Pentagonu George Little. Američané věří, že při jednom z náletů bezpilotních letounů minulý měsíc zemřel syn zakladatele a jeden z největších velitelů skupiny Badruddin Hakkání.
Sankce se jich moc nedotknou. Rozhovory prý poběží dál
Nicméně fakt, že si ozbrojenci našli bezpečné útočiště v Pákistánu a do Afghánistánu podnikají přeshraniční výpady, dělá Američanům před plánovaným stažením v roce 2014 starosti. Administrativa Baracka Obamy však i tak dlouho diskutovala nad tím, zda má vůbec smysl organizaci na seznam teroristických skupin řadit.
Většina vůdců skupiny už beztak na "černé listině" figuruje a finanční sankce, které takovéto zařazení s sebou nese, budou mít na organizaci jen malý dopad. S Američany nijak neobchoduje, své aktivity financuje z únosů, pašování drog anebo různých obchodních činností v Afghánistánu, připomněla agentura Reuters.
Džaláluddín Hakkání na snímku z roku 1998
Podobné pochyby o účinnosti zařazení na teroristický seznam vznesl i šéf pákistánského Centre for Research and Security Studies Imtiaz Gul. "Není to firma udržující bankovní účty, která by prováděla bankovní transakce on-line. Operují skrytě skrze prostředníky," míní analytik.
Naopak Američané před plánovaným stažením v rámci mírových hovorů s Talibanem jednali i s bratrem zakladatele organizace Ibrahimem Hakkáním. Zařazení mezi teroristické organizace prý ale jednání nepřeruší. Alespoň dle nejmenovaných amerických činitelů, kteří to řekli agentuře AP.
Otázkou také bude, zda rozhodnutí nepoškodí už tak napjaté vztahy mezi Pákistánem a Spojenými státy, které utrpěly například poté, co NATO před časem omylem zabilo dvě desítky pákistánských vojáků, nebo také sólovou akcí Američanů, při které komando Navy SEAL dopadlo a zabilo Usámu bin Ládina.
Americký Kongres nicméně po ministerstvu zahraničí chtěl, aby na Hakkáníovce i Pákistán, který obviňuje z podpory tohoto hnutí, přitlačilo. V pátek tedy šéfka diplomacie Hillary Clintonová příslušnou zprávu pro Kongres podepsala. Oficiálně vejde v platnost během několika dní.
