Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pentagon vyšle do Evropy obrněnou brigádu, generálové chtějí návrat U-2

  11:42aktualizováno  11:42
Spojené státy zvýší kvůli agresivnímu chování Ruska svou vojenskou přítomnost v Evropě. Do roka vyšlou na kontinent další obrněnou brigádu vybavenou moderními zbraněmi. Někteří američtí velitelé navíc volají po znovuobnovení špionážních letů v okolí Ruska a masivních manévrech jako v dobách studené války.

Americké jednotky na cvičení v Norsku | foto: USAF

Plně vyzbrojená obrněná brigáda má být podle plánu Pentagonu nasazena do Evropy od února příštího roku. Na kontinent s sebou přiveze nejmodernější techniku a zbraňové systémy, oznámilo velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM).

Americké síly v Evropě

Od roku 2017 budou v Evropě tři americké takzvané brigádní bojové týmy (ABCT - Army Brigade Combat Teams). K dosavadní výsadkové brigádě a jednotce vyzbrojené obrněnci Stryker přibude jedna obrněná brigáda s těžkou technikou.

V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků. Ještě v roce 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. Loni to bylo po posílení kvůli chování Ruska zhruba 33 tisíc.

Na 4 500 vojáků má být rozmístěno na východní hranici NATO, tedy v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. S dalšími dvěma americkými brigádami, které v Evropě působí, budou připraveni na mimořádné operace v případě ohrožení některého ze spojenců.

„Jde o velký krok v posilování rotační přítomnosti americké armády a zvýšení jejího bojového vybavení v Evropě,“ oznámil vrchní velitel amerických sil v Evropě a zároveň sil NATO Philip Breedlove.

Nasazením další brigády chtějí podle něj Spojené státy vyslat signál podpory těm spojencům, kteří mají obavy z rostoucí agresivity Ruska. Moskvě má jasně naznačit, že jakákoli agrese proti spojencům USA je nemyslitelná.

„Naši spojenci a partneři uvidí větší schopnosti, častější přítomnost obrněné brigády s moderním vybavením na svých územích,“ konstatoval Breedlove.

Příslušníci „třetí“ americké brigády v Evropě se budou pravidelně střídat po zhruba devíti měsících. Kromě nových tanků, obrněnců a další techniky s sebou do Evropy přivezou modernější komunikační vybavení.

Původní plány počítaly s tím, že se bude střídat pouze „živá síla“ a vojáci budou využívat techniku už předpřipravenou v Evropě.

Desítky tanků a obrněnců, které americká armáda během uplynulých měsíců pro tyto účely už dopravila přes Atlantik a které jsou předrozmístěny v několika skladech, ale v Evropě zůstanou. Podle Breedlova budou opraveny, modernizovány a uloženy v speciálních zařízeních v Belgii, Nizozemsku a Německu a připraveny pro nasazení ještě další obrněné brigády, kterou by v případě nějaké nepředvídatelné události Pentagon do Evropy urychleně vyslal.

Pentagon násobí výdaje na odstrašení

Středeční oznámení o posílení amerických vojenských kapacit o obrněnou brigádu je prvním krokem poté, co Washington slíbil čtyřnásobně zvýšit roční výdaje na udržování svých sil v Evropě k ujištění spojenců a odstrašení Ruska. Pro fiskální rok 2017, který začíná letos 1. října, tak ministerstvo obrany počítá s částkou 3,4 miliardy dolarů. Pro současné období to bylo 780 milionů.

Zvýšenou vojenskou přítomnost avizoval už loni ministr obrany Ashton Carter. Podle něj by USA chtěly mít na evropském kontinentě v předsunutých skladech rozmístěno až 250 tanků a obrněnců.

Fotografie

Americké vrtulníky AH-64 Apache doprovázejí konvoj obrněnců napříč Rumunskem
Základní verze Strykeru má dvoučlennou posádku a uveze devět plně vyzbrojených vojáků. Je dlouhá 6,95 metru, široká 2,72 metru a vysoká 2,64 metru. Hmotnost obrněného transportéru je 19 tun, s motorem o výkonu 350 koňských sil dosáhne maximální rychlosti téměř 100 kilometrů v hodině. Dojezd činí 500 kilometrů.
Americký tank M1A1 pálí na střelnici u norské výcvikové základny Rena během cvičení Cold Response

Posilování jednotek přitom přišlo prakticky jen rok poté, co Pentagon odhalil rozsáhlé plány na konsolidaci svých evropských sil a rušení základen. Úspory měly být až půl miliardy dolarů ročně.

Po ruské anexi Krymu se však bezpečnostní situace podle amerických velitelů radikálně změnila a to především ve vztahu ke spojeneckým zemím, které s Ruskem přímo sousedí a mají obavy, že by se i u nich mohl opakovat scénář podobný tomu na Krymu a na východě Ukrajiny.

Především Polsko a trojice pobaltských republik - Litva, Lotyšsko a Estonsko volají po tom, aby NATO jako celek posílilo trvale svou vojenskou přítomnost na jejich území. „Jen zvýšená přítomnost Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě může být skutečným odstrašujícím prostředkem proti Rusku,“ prohlásil polský prezident Andrzej Duda.

Podle něj je těžké neobávat se Ruska. „V posledních letech Rusko několikrát porušilo mezinárodní právo – v Gruzii, na Ukrajině i v Sýrii,“ řekl Duda s tím, že to to vyvolává nejistotu.

Právě Varšava doufá, že Aliance během nadcházejícím summitu NATO v polském hlavním městě takové posílení potvrdí. „Měla by posílit svůj obranný potenciál v této části Evropy do takové míry, aby bylo zcela jasné, že se nevyplatí zahajovat útok proti kterémukoliv členskému státu,“ konstatoval Duda.

Povolejme letouny U-2, navrhuje Bredlove

Vyslání obrněné brigády přitom nemusí být posledním opatřením, které má Washington v rukávu. Znovu by se mohly v Evropě objevit americké superstíhačky Raptor a například velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges usiluje o alespoň částečné rozmístění letecké brigády na evropské scéně.

Americký špionážní letoun U-2 a bezpilotní Global Hawk

Americký špionážní letoun U-2 a bezpilotní Global Hawk

Ta standardně zahrnuje asi 2 800 vojáků, 48 bitevních vrtulníků AH-64 Apache, 50 víceúčelových strojů UH-60 Black Hawks a 24 různých bezpilotních strojů. „Mít Apače je důležitou součástí odstrašení,“ prohlásil nedávno Hodges. Ten navíc žádá o zhruba půl miliardy dolarů, aby mohly být obrněnce Stryker pod jeho velením přezbrojeny 30mm kanóny, což by zásadně zvýšilo jejich nasaditelnost.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě generál Breedlove pak vidí vážné nedostatky také ve „sběru informací“. Kromě nejmodernějších bezpilotních strojů typu Global Hawk nebo letounů RC-135 "Rivet Joint“ označil za možnou platformu pro zlepšení zisku strategických informací i legendární špionážní letouny U-2.

U-2 "Dragon Lady"

Ikonický stroj je dodnes považován za nejúspěšnější špionážní letoun historie. Letadlo patřilo k nejpřísněji utajovaným zbrojním projektům a spadalo částečně do působnosti CIA.

U-2 "Dragon Lady" bylo vyvinuto v padesátých letech 20. století v takzvaných „Skunk Works“ firmy Lockheed. Vyniká dlouhodobým letem ve výšce přes 20 kilometrů. Spojené státy stroje využívaly k tajným špionážním letům nad územím tehdejšího Sovětského svazu. Jeden stroj byl přitom sestřelen, pilot Gary Powers zajat a později vrácen v rámci výměny agentů.

Snímky pořízené z paluby U-2 později také odhalily sovětskou raketovou základnu na Kubě a odstartovaly takzvanou Karibskou krizi. Později se zapojily do operací na Tchajwanu, ve Vietnamu a na Blízkém Východě. Nasazen byl i při operacích v Iráku a Afghánistánu. Letouny modernizované verze jsou dodnes ve službě pro taktický průzkum i civilní výzkumné úkoly.

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 30,9 m
  • Délka: 19,1 m
  • Výška: 4,8 m
  • Max. rychlost: 821 km/h
  • Dostup: 27,4 km
  • Dolet: 5600 km

Zdroj: Lockheed Martin

Ikonické stroje studené války, který jsou ve službě už šedesát let a přežily několik pokusů o vyřazení, mají podle něj díky svým senzorům schopným rozpoznat minu z výšky 20 kilometrů a zaznamenat obrovské množství komunikace nad sledovaným územím stále značný potenciál dodávat důležité informace například o rychlých přesunech či koncentraci ruských sil u hranic spojenců. „Potřebujeme další platformy pro sběr informací,“ uvedl Breedlove.

Podle leteckých expertů však není pravděpodobné, že by letouny U-2 v případě skutečného nasazení znovu přelétávaly nad ruským ruským územím jako kdysi. Spíše by zájmové oblasti sledovaly z bezpečné vzdálenosti.

Kromě navýšení počtu rozmístěných jednotek a jejich rotace chce Pentagon z vyššího rozpočtu financovat další prakticky nepřetržitou sérii dvoustranných i mnohonárodních cvičení po celé Evropě, doplnění a vylepšení takzvané „předrozmístěné“ techniky a vybavení pro americké jednotky.

Ty budou v případě potřeby cestovat na pomoc ohrožené členské zemi NATO jen „na lehko“ a ve velmi krátkém reakčním čase, protože techniku v podobě tanků a obrněných vozidel už budou mít v Evropě připravenou v předsunutých skladech. Zdokonalena má být též infrastruktura amerických vojenských zařízení v Evropě, včetně letišť a výcvikových center.

Ve hře jsou i manévry přes oceán

Náčelník štábu americké armády Mark Milley považuje zvýšenou rotační přítomnost amerických sil v Evropě za klíčový aspekt pro odrazení Ruska či jiné země od případné další agrese. Problém by však podle něj mohl nastat v případě, že by skutečně nějaký byť omezený konflikt propukl.

Spojené státy by musely řešit, jak přes oceán dostat další vojáky a techniku přímo do první linie. A ruské námořnictvo by jistě jen nepřihlíželo, jak do Evropy míří masivní posily.

Podle Milleyho tuto otázku nemusel nikdo během dvou uplynulých dekád řešit. Vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci se proto přimlouvá, aby byl „oprášen“ koncept někdejších mamutích amerických cvičení „REFORGER“.

Během těchto manévrů Pentagon od roku 1969 každoročně nacvičoval prostřednictvím armádních i civilních letounů a lodí rychlý přesun desetitisíců vojáků do Evropy. Cílem bylo tehdy demonstrovat Sovětskému svazu i spojencům z NATO, že Spojené státy jsou neustále připraveny masivně vyztužit evropskou obranu v případě konfliktu s Varšavskou smlouvou.

Taková cvičení probíhala pravidelně kromě roku 1989 až do roku 1993. Ročník 1988 býval označován za největší cvičení od konce druhé světové války, když přes Atlantic přicestovalo na zkoušku 125 tisíc vojáků.

„Nikdo se nechce vrátit do dob studené války. Už nepotřebujeme tak velká cvičení. Ale koncept REFORGER, založený na pohotovostních silách... to je přesně to, co bychom měli dělat,“ uvedl před časem Milley.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.