Jestli se žalobcům podaří dosáhnout svého, může se José Padilla stát nekorunovaným králem mezi smolaři, jejichž osudy semlela válka proti terorismu.
Shrňme si základní fakta: Šestatřicetiletý Hispánec z Chicaga nespáchal žádný prokázaný trestný čin. V roce 2002 o něm prezident George W. Bush řekl: "Tenhle Padilla je pěkný lump." Od té doby strávil tolik času po vyšetřovnách a samotkách, že možná nadobro přišel o rozum.
Nyní začal na Floridě proces, který má určit, zda Padilla zůstane za mřížemi i po zbytek života.
Američtí reportéři, kteří jsou obeznámeni s případem do hloubky, nevylučují pravdivost tvrzení obžaloby, že se José Padilla chystal páchat teroristické činy proti USA. Připouštějí dokonce, že prezident Bush mohl mít pravdu, že José Padilla je pěkný lump.
Jenže způsob, jakým to chtějí státní orgány dokázat a vymoci si pro něj doživotní trest, nemá v dějinách zdejšího soudnictví obdoby.
Na pomoc nečekejte
Padilla byl zatčen počátkem května 2002 na letišti v Chicagu, kam přicestoval po několikaletém pobytu v Egyptě a Jemenu. Zde se mladý konvertita k islámu, jenž si mezitím začal říkat Ibrahim, oženil a zplodil potomky Husajna a Hasana.
Od té doby byl zadržován bez soudu přímo na Bushův příkaz. Umožňoval to zákon schválený krátce po 11. září - jakožto "nepřátelský válečník" na základě svědectví dvou členů Al-Kajdy, že připravoval výbuch "špinavé bomby" v USA. Jenže už tehdy tu existovalo jedno velké ale.
Padilla je americký občan, jenž vyrostl a většinu života strávil v USA, takže aplikovat na něj ustanovení o nepřátelských bojovnících bylo precedentem, jenž nebyl dosud překonán.
Administrativa Bílého domu se podle některých hlasů cítila frustrována procesy s Johnem Walkerem Lindhem (jenž se přiznáním ke zradě vyhnul doživotnímu trestu) a Francouzem marockého původu Zachariášem Musávím (proces se protáhl na několik let, když si jeho obhájci vyžádali svědectví členů Al-Kajdy, které administrativa odmítla vydat).
Podle odborníků je duševně nemocný
Padilla byl zadržován na základě válečných zákonů bez toho, že by mu byla dána možnost se odvolat. "Pokud z něj chceme dostat nějaké užitečné informace, neměl by mít pocit, že pomoc je na cestě," vysvětlil v roce 2004 taktiku vyšetřovatelů viceadmirál kontrarozvědky Lowell E. Jacoby.
Po třech letech armáda Padillu, jehož mezitím řada psychiatrů označila za duševně chorého (před zajetím působil jako optimistický a sebevědomý člověk), předala civilní justici, aniž poskytla klíčové důkazy o jeho teroristické činnosti. Prý by to mohlo vést k prozrazení identity důležitých agentů CIA. O špinavé bombě už nepadlo ani slovo.
Pět let poté mají porotci soudu v Miami rozhodnout o budoucnosti rodilého Američana, jemuž se dá zatím prokázat maximálně to, že se znal s příznivci Al-Kajdy na Floridě a jednou vezl albánským povstalcům do Kosova asi pět tisíc dolarů.
Padilla rozhodně nepůsobí jako člověk, který věří, že pomoc je na cestě.
