V neděli o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na americkou armádu.
Loď Indianapolis v červenci 1945 převážela součásti atomové bomby, která později zničila japonskou Hirošimu, na tichomořský ostrov Tinian. Posádka úlohu splnila, ale při zpáteční plavbě ji v noci z 29. na 30. července ve Filipínském moři zasáhla dvě torpéda vypálená z japonské ponorky.
Vzhledem k utajení mise i chybám v komunikaci (Indianapolis byl potopen na hranici dvou operačních oblastí, na Guamu už na křižník nebrali zřetel, na Filipínách o něm ještě nikdo nevěděl - pozn. red.) nebyl křižník nikde postrádán. Kapitán lodi vyslal nouzový signál, stejně tak zpravodajci zachytili japonskou depeši o potopení křižníku. Nic se ovšem nedělo. Zpravodajci totiž informaci špatně vyhodnotili a mysleli si, že je to další z vymyšlených japonských vítězství. Teprve po čtyřech dnech trosečníky náhodou objevil průzkumný letoun.
Až tehdy se rozběhla záchanná akce. Jako první poté na místo přilétl v noci z 2. na 3. srpna létající člun Catalina. Ačkoliv pilot Adrian Marks měl zakázáno přistát, přistál. Zachránil prvních 56 vyčerpaných námořníků. Přetížené letadlo ale nemohlo vzlétnout, museli tak počkat až na místo doplují první lodě, které by nešťastníky zachránily. Ani potom se Catalina nevznesla, kvůli poškozeným nosníkům, ji Američané potopili. Než přeživší zachránili, z více než 800 členů posádky, kteří útok japonské ponorky přežili, většina zemřela - mnohé zahubila hejna žraloků, další se vyčerpaní a dehydrovaní utopili.
Jeden z historiků amerického námořnictva v roce 2016 našel dosud neznámé informace o posledních okamžicích křižníku, které určily novou oblast pro pátrání. Do něj se pustil tým civilních výzkumníků vedených spoluzakladatelem společnosti Microsoft Paulem Allenem. Hledáním lodi na území o rozloze 1 500 kilometrů čtverečních strávili řadu měsíců.
V pátek se dočkali úspěchu. Loď byla objevena na dně oceánu - 5,5 kilometru pod hladinou. Allen v prohlášení na své internetové stránce uvedl, že námořnictvo ho požádalo, aby přesné místo, kde se vrak nachází, uchoval v tajnosti.
Identifikace plavidla byla snadnější než u jiných hlubokomořských expedic, protože na části odhaleného vraku je patrné označení křižníku.
Americké námořnictvo sdělilo, že plánuje vzdát hold 22 přeživším z křižníku Indianapolis, kteří jsou stále naživu, společně s příbuznými členů posádky lodi.
Kapitán křižníku Charles Butler McVay III. patřil k těm, kteří přežili, nakonec byl ale vojenským soudem odsouzen za ztrátu kontroly nad plavidlem, uvedl americký deník The Washington Post. Mimo jiné mu bylo vyčítáno, že v onu osudnou noc v rámci ochrany před útoky ponorek nekličkoval. Japonský kapitán ponorky ale později vypověděl, že i kdyby Indianapolis plula cik-cak stejně by ji potopil. Po letech úsilí se rodině, která chtěla očistit jeho jméno, podařilo, aby byl v roce 2000 posmrtně osvobozen Kongresem a prezidentem Billem Clintonem.
