Khalilzad vedl rozhovory s vůdci Islámské armády Iráku a Revoluční brigády 1920 od počátku roku 2006.

Khalilzad vedl rozhovory s vůdci Islámské armády Iráku a Revoluční brigády 1920 od počátku roku 2006. | foto: Reuters

USA v Iráku tajně jednaly s povstalci

  • 85
Pro USA už zřejmě neplatí, že s povstalci se nejedná. Jak v pondělí vyšlo najevo, americký velvyslanec v Bagdádu Zalmay Khalilzad vedl loni tajné rozhovory s vůdci některých povstaleckých skupin.

Khalilzad je barvitá postava současné administrativy. Tento sunnitský Afghánec, který posledních 21 měsíců značně zasahoval do dění v Bagdádu, se zpravodajovi listu New York Times se svou misí svěřil v neděli, tedy poslední den v úřadě.

"Nebyli jsme schopni nalézt lidi, kteří by dokázali oslabit násilí," postěžoval si. "U povstalců neexistuje nic, co by se dalo nazvat spojeným velením. Dokonce i v jednotlivých městech jsou velmi roztříštění."

Kladli přehnané požadavky
Khalilzad vedl rozhovory s vůdci Islámské armády Iráku a Revoluční brigády 1920 od počátku roku 2006. Tvrdil dokonce, že podobná setkání absolvoval i George W. Casey, tehdejší velitel amerických jednotek v Iráku.

Bílý dům přitom oficiálně zastával stanovisko, že s povstalci jednat nebude. Khalilzad se tak stal prvním veřejným činitelem, který rozhovory otevřeně přiznal.

Jelikož obě zmíněné podzemní organizace tvoří představitelé bývalého režimu a sunnitští Arabové, frustrovaní současnou dominancí šíitů v Bagdádu, zdál se sunnita Khalilzad ideálním prostředníkem mezi nimi a vládou.

Podle jeho slov se předáky povstalců snažil přesvědčit, aby ukončili násilí a vstoupili do politiky. Rozhovory podle něj ztroskotaly na nerealistických požadavcích sunnitů. "Přáli si například odklad ústavy, odvolání parlamentu, návrat irácké armády a jmenování nové vlády," řekl diplomat.

Jednání podle něj definitivně zkrachovala po výbuchu v šíitské svatyni v Samaře, po kterém následovala vlna sektářského násilí.

Z velvyslancova nedělního přiznání nevyplývá, zda si před setkáním s povstalci vyžádal souhlas Bílého domu. Khalilzad měl každopádně při svých rozhodnutích značnou volnost a jeho absolutní prioritou bylo, aby se zastavil kolotoč násilí.

Jak v pondělí ironicky upozornily zpravodajské agentury, právě tohoto cíle se mu většinu času nedařilo dosáhnout. V době jeho příjezdu dosahoval počet mrtvých amerických vojáků 1324, v neděli se "počítadlo smrti" zastavilo na čísle 3234.

Mezitím násilně zahynulo přes 34 tisíc iráckých civilistů. New York Times citoval nejmenovaného amerického diplomata, podle kterého je těžké říci, zda Khalilzad jednal se skutečnými vůdci povstalců, přestože ti to o sobě tvrdili. Sunnitští povstalci totiž nemají žádnou zastřešující organizaci.

Islámská armáda Iráku a Revoluční brigáda 1920 jsou každopádně skupiny, které by mohly mít zájem na ukončení násilí a návratu k moci, na rozdíl od Al-Kajdy, která o vstupu do politiky ani teoreticky neuvažuje a jde jí jen o udržování nestability v zemi.

Khalilzad byl kvůli svému původu od počátku podezírán z toho, že nadržuje sunnitské menšině, která tvořila páteř baasistického režimu a v současnosti tahá za kratší konec provazu.

Podařilo se mu sice sunnity přesvědčit k účasti ve volbách, na druhou stranu však prosadil urychlené schválení ústavy, která vychází vstříc spíše šíitským požadavkům.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video