Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA už válčí v Afghánistánu stejně dlouho jako Sověti a taky nevítězí

  16:44aktualizováno  16:44
Už devět let a 50 dní bojují spojenci v čele s USA proti afghánským ozbrojencům. Přesně takovou dobu strávili v Afghánistánu v 80. letech minulého století Sověti. Obě intervence se ale v mnohém liší - mají jiné důvody i cíle, rozdílný je také počet obětí. Společné je však to, že velmoci ani po letech afghánské povstalce neporazily.

Rezavé sovětské tanky v afghánském Heratu. (25. listopadu 2010) | foto: AP

Sovětská intervence začala 27. prosince 1979 pod záminkou údajné žádosti afghánské vlády. Ve skutečnosti SSSR chtěl v zemi nastolit Moskvě poplatnější komunistický režim. Sektářské boje uvnitř vládnoucí strany a úspěchy islamistických povstalců podporovaných Pákistánem a USA ohrožovaly sovětské zájmy v oblasti.

Fotografie zvětšíte kliknutím
autor: AP

Vojáci Sovětského svazu v afghánském Kábulu. (16. května 1988)

Američané a jejich spojenci zahájili válku v Afghánistánu 7. října 2001 coby reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA. Tehdy v Afghánistánu vládlo radikální islamistické hnutí Tálibán a odmítlo vydat vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina, jenž útoky zosnoval.

Američtí mariňáci na patrole v afghánské provincii Hílmand

Američtí mariňáci na patrole v afghánské provincii Hílmand

Vojáci Sovětského svazu při bojích v Afghánistánu. (duben 1988)

Vojáci Sovětského svazu při bojích v Afghánistánu (duben 1988)

Sověti nasadili do boje 545 tisíc vojáků, kterým se stavělo na odpor asi 250 tisíc mudžáhidů ze všech etnických skupin Afghánistánu.

NATO má v rámci ISAF a operace Trvalá svoboda kolem 150 tisíc zahraničních vojáků (z toho asi sto tisíc Američanů). Podle amerického experta na Afghánistán Michaela O ́Hanlona bojuje proti vojákům mezinárodních sil asi 30 tisíc bojovníků, a to jen Paštunů.

Afghánští chlapci si hrají na rezivějících troskách sovětských tanků na předměstí Kandaháru. (23. listopadu 2010)

Během sovětské okupace zemřel milion civilistů, 90 tisíc muslimských mudžáhidů a skoro 15 tisíc vojáků SSSR. Přes pět milionů Afghánců prchlo ze země.

Po spojenecké invazi zatím údajně zahynulo 11 tisíc civilistů, přes 2 200 zahraničních vojáků (z toho přes 1 400 Američanů) a síly NATO zabily či zajaly 10 tisíc až 30 tisíc islamistických bojovníků.

Američtí vojenští záchranáři z 58. záchranné eskadry nedaleko Kandaháru

Američtí vojenští záchranáři z 58. záchranné eskadry nedaleko Kandaháru

Sovětský bitevní vrtulník Mi-24 nad afghánskými horami nedaleko Kábulu. (8. března1989)

Sovětský bitevní vrtulník Mi-24 nad afghánskými horami nedaleko Kábulu 1989

Společným bodem obou válek zatím zůstává hlavně fakt, že ani jedna z velmocí nedokázala afghánské povstalce ani za téměř deset let porazit. Zatímco Rusové ze země odešli 15. února 1989 se sklopenou hlavou, spojenci pokračují v tvrdém boji proti mnohem menšímu počtu ozbrojenců.

Ze země se hodlají postupně stahovat a do konce roku 2014 pak předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi do rukou afghánských sil. Alespoň se tak dohodli na posledním summitu NATO v Lisabonu (NATO má na boj v Afghánistánu 4 roky).

Afghánští mudžáhidové na snímku z roku 1987 poté, co zajali sovětský tank T-55.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.