USA už staví protiraketový deštník

  • 62
Spojené státy začaly se stavbou prvních objektů kontraverzního protiraketového komplexu. Stavbu na Aljašce odstartovaly jen dva dny poté, co jednostranně odstoupily od smlouvy o nerozmísťování raketových systémů. Ten by měl v budoucnu zemi ochránit před útokem ze zemí, které USA považují za nestabilních nebo teroristické.

Základna ve Fort Greely leží zhruba 160 kilometrů jihovýchodně od Fairbanksu a má být součástí systému národní raketové obrany (NMD).

Projekt počítá s vybudováním šesti raketových sil v hloubce 35 metrů pod zemským povrchem do dvou let. Podle údajů Pentagonu má být od září 2004 základna zcela připravena k odpalování záchytných raket proti jaderným hlavicím.

Náklady na vybudování raketové základny ve Fort Greely mají podle oficiálních propočtů dosáhnout 325 miliónů dolarů. Vybudování celého systému NMD pak má stát odhadem 64 miliard dolarů.

O vybudování NMD rozhodla vláda prezidenta George Bushe s odůvodněním, že nový americký systém protiraketové obrany  je nutný pro ochranu USA a Evropy před možnými útoky zemí,  jakými jsou Irák a Severní Korea.

Smlouva ABM vstupuje do dějin
Spojené státy vypověděly dohodu ABM, zakazující budování národních protiraketových systémů před šesti měsíci. Dokument, který byl po tři desetiletí významnou součástí strategické rovnováhy ve světě, tak odchází do učebnic dějepisu.

Začíná tak v mnoha ohledech nová éra, i když uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůty politickou elitu světa příliš nevzrušuje - o všem bylo definitivně rozhodnuto již v prosinci, kdy prezident George Bush formálně oznámil vypovězení smlouvy. "Přenesli jsme se přes smlouvu ABM, která nám neumožňovala dostatečně chránit náš národ a naše přátele," řekl Bush.

Uzavírá se tak několik let vášnivých vnitroamerických i mezinárodních diskusí o tom, zda má být smlouva zachována, či ne. Washington argumentoval především tím, že je zbytečným a překonaným pozůstatkem studené války a že USA nyní musí čelit zcela novým typům rizik, zejména možnosti raketového útoku z nepřátelských zemí, jako je Írán nebo Severní Korea.

Proti vybudování systému a zrušení dohody ABM z roku 1972 tvrdě vystupovalo Rusko a své výhrady dávali najevo i někteří spojenci USA v NATO. Jejich argument zněl: likvidací ABM se naruší strategická rovnováha a svět učiní krok zpět v odzbrojovacích snahách. Dohoda zapovídala vybudování systémů protiraketové obrany chránící celé území státu. Obě velmoci, SSSR a USA, tak byly zranitelnější, což bylo stratégy chápáno jako významný argument proti tomu, aby někdo "udeřil první".

Rusko ještě před rokem hrozilo, že na budování systému odpoví posílením svých jaderných arzenálů, nakonec však muselo vzít americké plány na vědomí. Washington - částečně na oplátku - přistoupil na ruský požadavek snížení celkových počtů jaderných hlavic.

Projekt "protiraketového deštníku" však má nadále mnoho odpůrců i v USA. Argumentují, že celý plán je nesmírně technicky i finančně náročný, a zdůrazňují, že bude schopen USA ochránit jen před omezeným spektrem útoků. Nepomůže proti teroristům a kritici opakují, že vždy ho bude možné nějak obejít.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video