Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA už staví protiraketový deštník

  12:23aktualizováno  12:23
Spojené státy začaly se stavbou prvních objektů kontraverzního protiraketového komplexu. Stavbu na Aljašce odstartovaly jen dva dny poté, co jednostranně odstoupily od smlouvy o nerozmísťování raketových systémů. Ten by měl v budoucnu zemi ochránit před útokem ze zemí, které USA považují za nestabilních nebo teroristické.

Základna ve Fort Greely leží zhruba 160 kilometrů jihovýchodně od Fairbanksu a má být součástí systému národní raketové obrany (NMD).

Projekt počítá s vybudováním šesti raketových sil v hloubce 35 metrů pod zemským povrchem do dvou let. Podle údajů Pentagonu má být od září 2004 základna zcela připravena k odpalování záchytných raket proti jaderným hlavicím.

Náklady na vybudování raketové základny ve Fort Greely mají podle oficiálních propočtů dosáhnout 325 miliónů dolarů. Vybudování celého systému NMD pak má stát odhadem 64 miliard dolarů.

O vybudování NMD rozhodla vláda prezidenta George Bushe s odůvodněním, že nový americký systém protiraketové obrany  je nutný pro ochranu USA a Evropy před možnými útoky zemí,  jakými jsou Irák a Severní Korea.

Smlouva ABM vstupuje do dějin
Spojené státy vypověděly dohodu ABM, zakazující budování národních protiraketových systémů před šesti měsíci. Dokument, který byl po tři desetiletí významnou součástí strategické rovnováhy ve světě, tak odchází do učebnic dějepisu.

Začíná tak v mnoha ohledech nová éra, i když uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůty politickou elitu světa příliš nevzrušuje - o všem bylo definitivně rozhodnuto již v prosinci, kdy prezident George Bush formálně oznámil vypovězení smlouvy. "Přenesli jsme se přes smlouvu ABM, která nám neumožňovala dostatečně chránit náš národ a naše přátele," řekl Bush.

Uzavírá se tak několik let vášnivých vnitroamerických i mezinárodních diskusí o tom, zda má být smlouva zachována, či ne. Washington argumentoval především tím, že je zbytečným a překonaným pozůstatkem studené války a že USA nyní musí čelit zcela novým typům rizik, zejména možnosti raketového útoku z nepřátelských zemí, jako je Írán nebo Severní Korea.

Proti vybudování systému a zrušení dohody ABM z roku 1972 tvrdě vystupovalo Rusko a své výhrady dávali najevo i někteří spojenci USA v NATO. Jejich argument zněl: likvidací ABM se naruší strategická rovnováha a svět učiní krok zpět v odzbrojovacích snahách. Dohoda zapovídala vybudování systémů protiraketové obrany chránící celé území státu. Obě velmoci, SSSR a USA, tak byly zranitelnější, což bylo stratégy chápáno jako významný argument proti tomu, aby někdo "udeřil první".

Rusko ještě před rokem hrozilo, že na budování systému odpoví posílením svých jaderných arzenálů, nakonec však muselo vzít americké plány na vědomí. Washington - částečně na oplátku - přistoupil na ruský požadavek snížení celkových počtů jaderných hlavic.

Projekt "protiraketového deštníku" však má nadále mnoho odpůrců i v USA. Argumentují, že celý plán je nesmírně technicky i finančně náročný, a zdůrazňují, že bude schopen USA ochránit jen před omezeným spektrem útoků. Nepomůže proti teroristům a kritici opakují, že vždy ho bude možné nějak obejít.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.