Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Washington už nebude trestat rodiny rukojmí, které zaplatí teroristům

  7:18aktualizováno  9:49
Americký prezident Barack Obama představil novou strategii, podle které rodiny unesených lidí budou moci vyjednávat či platit výkupné. Sklidil za to ostrou kritiku od republikánů.

Prezident Barack Obama během večeře s novináři v Bílém domě. (26. dubna 2015) | foto: Reuters

Úřady budou podle Obamy více spolupracovat s příbuznými osob unesených v zahraničí. Vyjednávat s únosci či přistupovat na jejich podmínky však samotná vláda stejně jako dosud nebude. V současnosti je podle amerických úřadů v zahraničí drženo jako rukojmí více než třicet Američanů.

Obama nařídil změnit přístup k výkupnému již loni, když si příbuzní některých lidí zadržovaných teroristy stěžovali, že jim v USA hrozí postih, jestliže za vydání svých blízkých zaplatí.

Americký prezident oznámil, že sice nebude iniciovat změnu zákona zakazujícího poskytovat finanční podporu teroristům, pomocí exekutivního nařízení však zajistí, že úřady nebudou za předání peněz únoscům lidi blízké uneseným trestně stíhat.

„To poslední, co chceme, je prohlubovat bolest rodin v těchto případech tím, že jim budeme hrozit trestním stíháním,“ uvedl šéf Bílého domu. Ministerstvo spravedlnosti podle něho dosud nikoho nestíhalo a nikdy s tím nezačne.

Příbuzným unesených přislíbil prezident rovněž užší spolupráci s úřady, například větší přístup k informacím zjištěným tajnými službami.

Únoscům neustupujeme

Vláda však svou strategii „žádných ústupků“ únoscům měnit nebude. Podle Obamy by to mohlo vystavit riziku únosu více Američanů, neboť by to byla pozitivní motivace pro teroristy.

Fotogalerie

Podle některých kritiků zejména z řad elitních republikánů však k podobnému důsledku může vést i fakt, že výkupné budou platit sami američtí občané.

„Ve Spojených státech jsme měli dvě stě let politiku neplacení výkupného a nevyjednávání s teroristy. Mám obavy, že změna tohoto dlouhodobého principu může ohrozit další Američany u nás a v zámoří,“ prohlásil šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner.

Obamova poradkyně pro národní bezpečnost a boj s terorismem Lisa Monacová  uvedla, že ve světě je v současnosti drženo jako rukojmí přes 30 Američanů. Celkem podle amerických úřadů teroristé či jiné nátlakové skupiny zadržely po útocích ze září 2001 už více než 80 amerických občanů.

Vyjednávání s Talibanem

Revizí pravidel se Obama začal zabývat kvůli případům čtyř Američanů, jež od loňského léta zabili radikálové z organizace Islámský stát. Obama se právě po zveřejnění videí, která IS z vražd natočil, rozhodl zahájit letecké útoky na Islámský stát.

Smrt rukojmích

Skupina zabila novináře Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa a dále humanitární pracovníky Petera Kaasiga a Kaylu Muellerovou. Rodiny poukazovaly na to, že americká politika týkající se výkupného je příliš přísná a že evropští rukojmí se často dostanou ze zajetí díky tomu, že evropské vlády za ně zaplatí.

I když americký zákon jasně zakazuje ustupovat teroristům, americká administrativa loni vyjednávala s afghánským Talibanem a dosáhla propuštění vojáka Bowea Bergdahla výměnou za pět vězňů z Guantánama. Bílý dům to tehdy ospravedlňoval tím, že prezident se cítí povinen neponechat žádného vojáka na bojišti (více zde).

Vdova po rukojmím Warrenu Weinsteinovi, jehož zajala al-Káida a jenž byl omylem zabit při útoku amerického bezpilotního letadla na afghánsko-pákistánské hranici, řekla, že nevidí důvod rozlišovat mezi americkými občany. „Ti lidé, kteří zajmou Američany pracující v cizině, nedělají rozdíl mezi tím, kdo je zaměstnavatelem jejich rukojmí. A neměla by to dělat ani vláda,“ řekla Elaine Weinsteinová.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.