USA svolaly krizové jednání NATO

Brusel - Snaha některých členů EU o vybudování vlastní bezpečnostní a obranné struktury mimo rámec NATO je hlavním tématem zvláštní krizové schůzky velvyslanců zemí aliance, kterou narychlo svolaly USA. Plány unie považují Spojené státy přitom za "největší hrozbu pro budoucnost aliance".

Schůzka velvyslanců členů NATO začala v 15 hodin odpoledne. Jak potvrdil zdroj z bruselské centrály aliance, rozhovory mají sloužit především jako příprava pro úterní jednání se zástupci Evropské unie na stejné téma.

Konec schůzky byl dlouho nejasný. Jak informovala tisková služba v bruselském sídle NATO, aliance ani nepočítá s nějakým závěrečným komuniké či tiskovou konferencí. Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda vzkázal, že v jednáních "není nic nového".

Spojené státy zdůrazňovaly, že chtějí mít informace o plánech EU. Nikterak však nehodlají narušovat rozhodovací samostatnost unie. Podle expertů totiž USA mohou mít bez informací opravněné obavy o vývoj a směřování unie.

Schůzku svolaly Spojené státy, aby si vyslechly postoj států EU a především Británie. Právě britský premiér Tony Blair při nedávném setkání s představiteli Německa a Francie připustil, že EU potřebuje svou vlastní obrannou politiku včetně vybudování velitelských a plánovacích struktur. Británie přitom patřila vždy k hlavním evropským spojencům USA.

Spojené státy proto podle expertů považují takové snahy za ohrožení smyslu NATO, které by mohly rozbít vzájemné transatlantické vztahy mezi evropskými a ostatními členy aliance.

Americký velvyslanec Nicolas Burns pak minulou středu plány EU odmítl s tím, že představují "nejvážnější hrozbu pro samotnou budoucnost aliance". USA se obávají především toho, že evropská obrana mimo NATO oslabí jejich vliv na vojenské aktivity Evropy.

Americký velvyslanec Nicolas Burns vystoupil s takto rázným prohlášením ještě před summitem EU v Bruselu. Tam se však představitelé unie včetně budoucích členských zemí dohodli, že společná evropská bezpečností politika a vlastní vojenské kapacity budou výlučně sloužit jako doplněk k NATO.

Šéf bezpečnostního výboru EU Javier Solana uvedl, že "Evropa bude mít na jaře po vstupu nových členů více obyvatel než USA" a proto musí trvat "na vlastních obranných strukturách".

Většina členů aliance budování podobných vojenských kapacit, jakými disponuje

PŘÍLOHY

NATO, odmítá. "Bylo by to protismyslné," uvedl český velvyslanec Karel Kovanda.
Podobně apeloval především na Francii a Německo, nejhorlivější zastánce společné evropské obranné politiky, i generální tajemník NATO George Robertson. "Duplicita a soutěžení mezi EU a NATO je velmi nežádoucí," vyzval Robertson.

Za zbytečné zdvojování obranných sil označila Severoatlantická aliance už minisummit čtyř evropských zemí, které se letos na jaře dohodly na vytvoření nových evropských sil rychlé reakce - bez prostředků aliance. Francie, Německo, Belgie a Lucembursko tehdy společně oznámily, že chtějí posílit evropský bezpečnostní pilíř aliance.

Znepokojení na straně Spojených států přičítají analytici především stále rostoucím ambicím EU, hrát větší bezpečnostní roli nejen v Evropě. O tom svědčí i první vojenské operace unie. EU již převzala v létě od NATO mírovou misi v Makedonii a usiluje též o převzetí stabilizační operace v Bosně a Hercegovině. Krátce pak působila i bezpečnostní operaci v africkém Kongu.