O vyklizení americké mise v Libanonu, kde má zůstat pouze nezbytný personál, se podle AP uvažovalo už minulý týden. Ministerstvo zahraničí ve svém doporučení odkazuje na "hrozbu, které je vystavena americká diplomatická mise a její pracovníci". Ministerstvo zároveň doporučilo americkým občanům, aby z Libanonu odjeli.
Syrský konfliktUSA: Útok na Asada se odkládá. Obama chce svolení Kongresu DŮKAZY: Snímky, které nutí Západ k útoku OBAMA: Z mírového kandidáta k válčícímu prezidentovi PROVĚRKY: FBI v USA kontroluje stovky Syřanů PŘÍPRAVY NA ÚTOK: Asad maskuje lodě, do kasáren nastěhoval vězně PUTIN: Obvinění z chemického útoku je naprostý nesmysl KOMENTÁŘ: Hurá na Sýrii. Ať žije chaos BRITÁNIE: Ponížení premiéra Camerona PRO A PROTI: Zastrašení Asada, ale také civilní oběti OBRANA SÝRIE: Zemi chrání důmyslný systém TOMAHAWK: Ničivá střela s plochou dráhou letu INFOGRAFIKA: Jak se vyvíjel Syrský konflikt |
"Američtí občané by se měli kvůli aktuální bezpečnostní situaci vyhnout jakýmkoli cestám do Libanonu," varovalo ministerstvo zahraničí. V Turecku nabídly americké úřady svým diplomatům na konzulátu v Adaně dobrovolnou evakuaci.
"Občané, kteří v těchto oblastech zůstanou, by měli být ostražití a vytvořit si vlastní bezpečnostní opatření," dodaly úřady. "Vzhledem k současnému napětí v regionu a potenciálnímu ohrožení amerických vládních úřadů a pracovníků jsme se takto rozhodli za účelem ochrany našich zaměstnanců a jejich rodin," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harfová. Dodala, že orgány i nadále pokračují ve zhodnocování situace.
V Libanonu má hlavní stan radikální hnutí Hizballáh, které je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada.
Podle amerických médií lze očekávat, že v případě amerického úderu na Sýrii se Damašek přinejmenším pokusí o odvetný úder. Jeho terčem by se mohlo stát území amerických spojenců, tedy Turecka či Izraele, případně americké objekty v bezprostředním okolí Sýrie.
Plán útoku se mění, cílů bude víc
Barack Obama mezitím nařídil Pentagonu vypracovat rozšířený seznam možných cílů v Sýrii v reakci na zprávy o tom, že režim prezidenta Bašára Asada přemístil své jednotky v očekávání amerického útoku. Asad údajně vojáky věrné režimu na kritických místech nahradil méně loajálními jednotkami a vězni, které hodlá využít jako lidské štíty. Některé jednotky byly prý přesunuty do škol a univerzitních kolejí.
Zatímco ještě nedávno mělo být cílem úderu amerických raket omezení bojové síly syrské armády a zároveň odstrašení před jejími novými chemickými útoky, nyní se Pentagon má zaměřit především na první část úkolu, tedy na ničení syrských cílů. Počet těchto cílů, kterých prý původně bylo na padesát, se má zvýšit.
Francie a OSNFrancouzský prezident François Hollande soudí, že pokud se Rada bezpečnosti OSN nemůže dohodnout ohledně reakce na srpnový chemický útok v Sýrii, měla by vzniknout jiná široká mezinárodní koalice, která by byla s to odpovědět. Hollande, který se zúčastnil summitu zemí G20 v Petrohradu, zároveň řekl, že světoví lídři se shodli na tom, že v Sýrii byly chemické zbraně použity, ale zastávají rozporná stanoviska ohledně toho, kdo je za incident odpovědný. |
Poprvé zároveň USA připouští nasazení amerického a francouzského letectva, které by mělo syrské vojenské objekty napadnout. Dříve se hovořilo pouze o použití raket s plochou dráhou letu Tomahawk odpalovaných z bojových lodí.
Americké údery nemají mířit přímo na sklady chemických zbraní, protože taková akce by mohla způsobit katastrofu. Cílem mají spíš být vojenské jednotky, které se na výrobě a skladování jedovatých bojových látek podílejí. Napadena mají být i velitelská stanoviště a raketové a dělostřelecké baterie, které údajně v srpnu chemický útok na předměstí Damašku provedly.
Americký prezident navíc v pátek oznámil, že na úterý plánuje velké televizní vystoupení, ve kterém bude přesvědčovat Američany o nutnosti vojenského zásahu v Sýrii.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová pak ve večerních hodinách prohlásila, že Spojené státy již v Sýrii vyčerpaly všechny alternativy k vojenské akci. Podle ní také Asad bezpochyby bral v úvahu, že při kontroverzi kolem chemických zbraní ho bude Rusko podporovat. Bylo by naivní se domnívat, že se Rusko změní, dodala.
Krátce po Obamově tiskové konferenci na summitu G20 Spojené státy vydaly prohlášení 10 zemí skupiny G20, které spolu se Španělskem obviňují z chemického útoku 21. srpna na předměstí Damašku režim Bašára Asada a žádají důraznou reakci. I když prohlášení nevyzývá výslovně k vojenské akci, potvrzuje, že Američanům se alespoň částečně podařilo získat další spojence. Kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Asábie, Turecko a Británie.
Schůzka Putina a Obamy řešení nepřinesla
Obama pak v pátek na summitu G20 absolvoval také schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se dlouhodobě staví proti vojenskému zásahu v Sýrii. Oba státníci spolu hovořili asi dvacet minut. Jejich pohled na řešení syrské krize se ale nijak nesblížil.
Putin zopakoval, že použití síly je přípustné pouze se souhlasem Rady bezpečnosti OSN, anebo v případě vlastní obrany. "Ale Sýrie na USA neútočí," podotkl ironicky. Varoval také, že úder proti Sýrii by mohl destabilizovat situaci v celém regionu Blízkého východu a nepříznivě ovlivnit i situaci ve světové ekonomice.
"Vše, co se děje na Blízkém východě, se odráží ve světové ekonomice. Je to region se surovinami. Jakmile se tu něco děje, rostou ceny ropy. Destabilizovat situaci v této době by bylo kontraproduktivní," řekl.
Ruský prezident rovněž upozornil, že proti zásahu v Sýrii se na summitu vyslovilo nejen Rusko a Čína, ale například i Indie, Indonésie coby největší muslimská země na světě, Argentina, Brazílie či Jižní Afrika, jakož i generální tajemník OSN.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan však vzápětí prohlásil, že "téměř všichni lídři, kteří se zúčastnili summitu, pozorně sledovali masakr spáchaný syrským režimem na vlastních lidech a vyjádřili se, že operace proti Damašku je velmi nutná", což je opakem toho, co před ním uvedl Putin.
Britský ministerský předseda David Cameron řekl, že úder v Sýrii se v krajní situaci může uskutečnit i bez rezoluce OSN. "Je to lepší s rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale akci nelze vyloučit, pokud k rezoluci není možné dospět." Na otázku, zda zásah bez posvěcení OSN není nezákonný, pak odpověděl: "Pokud tvrdíme, že úder je možný jen v případě pozitivního hlasování Rady bezpečnosti, pak vlastně podřizujeme naši zahraniční politiku a morálku možnosti ruského veta. To je podle mě velice chybný přístup."
Německá kancléřka Angela Merkelová přitom uvedla, že společný postoj k rezoluci OSN je i po jednání G20 stále v nedohlednu.
Inspektoři OSN neodpoví na otázku, kdo za útokem stojí
Překážkou pro možný vojenský zásah by mohl podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse i fakt, že výsledky vyšetřování srpnového chemického útoku v Sýrii inspektory OSN nepřinesou odpověď na to, kdo ho podnikl. "Problém se zprávou je, že se zaměřuje na otázku, zda se chemický masakr stal, či nikoliv. Ale už nyní přece všichni, včetně těch, kteří zpočátku chemický útok popírali, to potvrzují," řekl Fabius s odkazem na Rusy, Íránce a také samotné Syřany.
"Inspektoři odpoví na otázku, na kterou celý svět už zná odpověď," dodal Fabius před novináři. Inspektoři ale prý nebyli pověřeni zjistit, kdo je za útok odpovědný. "Mnozí říkají: musí se počkat na zprávu inspektorů. Hrozí ale, že budou zklamaní," řekl Fabius.
Šéf německé diplomacie Guido Westervelle projevil v pátek přání, aby experti OSN pověření vyšetřováním útoku urychlili svou práci.
