Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA stáhnou tisíce vojáků z Evropy

  1:00aktualizováno  1:00
Americký prezident George Bush se rozhodl, že přivede domů desítky tisíc vojáků USA ze základen po celém světě. Největší početní redukce čeká Evropu a Asii, odkud má být staženo celkem sedmdesát tisíc příslušníků armády.

Podle nejmenovaných vysokých představitelů oznámí Bush toto rozhodnutí v pondělí v Cincinnati v projevu k veteránům zahraničních válek.

Britský list Financial Times napsal, že půjde o nejrozsáhlejší restrukturalizaci americké vojenské přítomnosti v zahraničí od druhé světové války. Podle zdrojů obeznámených s plánem se dvě třetiny plánovaného stažení budou týkat Evropy, kde jsou americké jednotky především v Německu.

"V Asii jde hlavně o brigádu o třech a půl tisíci mužů rozmístěných v Jižní Koreji a nedávno přemístěných do Iráku, ale rovněž o snížení počtu amerických vojáků v dalších zemích regionu," napsal list.

Nové hrozby si žádají i novou strategii
Nejvýznamnější vojenskou sílu na evropském kontinentu si USA podrží i nadále v Německu, a to i v případě, že bude stažena první obrněná divize a první pěší divize. Plánované změny se budou týkat i dalších sto tisíc lidí - nevojenského personálu a rodinných příslušníků.

Bushova administrativa přehodnocuje rozmístění amerických jednotek po světě prakticky od prvního dne svého nástupu do úřadu.

"Prezident bude hovořit o tom, jak budou USA strukturovat své vojenské kapacity, aby mohly novými prostředky čelit hrozbám 21. století," řekl nejmenovaný vysoký americký představitel provázející Bushe na předvolební cestě do Oregonu. "Je důležité, aby naše vojenské kapacity neodrážely hrozby studené války, ale 21. století."

Tento zdroj ani představitelé Pentagonu nechtěli hovořit o podrobnostech chystaných změn kromě toho, že půjde o významné přeskupení.

Významné změny čekají také Německo
"Německo je rozhodně místem, kde dojde k výrazným změnám," řekl jeden americký představitel. Vysocí představitelé Pentagonu nicméně zdůraznili, že nejde o potrestání Berlína za to, že nepodpořil iráckou válku, napsaly Financial Times. "Nejde ani o omezení našich závazků vůči našim spojencům nebo naší odpovědnosti vůči světu," řekl další představitel.

Zatímco se mnoho amerických vojáků vrátí domů, do zahraničí budou vyslány nejmodernější zbraně včetně bojových letadel, aby kompenzovaly menší počet vojáků. Americké letectvo nyní například zvažuje vyslání těžkých bombardérů a nových stíhaček F/A-22 na tichomořskou základnu Guam.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře a silný vítr v Hongkongu (23.8.2017)
Hongkong zasáhl tajfun Hato, tropická bouře zranila 34 lidí

Mohutný tajfun Hato ve středu podle očekávání zasáhl Hongkong. Vichr porážel stromy a vyrážel okna mrakodrapů, vysoké mořské vlny zaplavily ulice. Nejméně 34...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.