Kapitol, sídlo amerického Kongresu (8. listopadu 2016)

Kapitol, sídlo amerického Kongresu (8. listopadu 2016) | foto: AP

Američtí poslanci schválili nové sankce proti Rusku, Íránu a KLDR

  • 534
Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila nové sankce vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Opatření musí ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident Donald Trump. Ten zatím váhá, napsala agentura Reuters. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v reakci uvedl, že tento krok maří šance na zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem.

Návrh zákona, který zavádí nové sankce vůči trojici zemí, přijala Sněmovna reprezentantů naprostou většinou hlasů. Pro se vyslovilo 419 poslanců, proti tři. Návrh tak získal podporu i Trumpových republikánských spolustraníků.

Nyní se bude návrhem zabývat Senát, zatím ale není jasné kdy. Osud sankcí v Senátu je podle Reuters nejistý, ačkoli touto komorou již dříve bez problémů prošel obdobný návrh.

Trump má k opatření výhrady a podle pondělního vyjádření mluvčí Bílého domu se ještě nerozhodl, zda jej podepíše. Případné veto prezidenta ale mohou zákonodárci přehlasovat.

Přípravu protiruských sankcí sleduje s určitým znepokojením Evropská komise, sdělil v pondělí její mluvčí. Server Politico uvedl, že podle interních poznámek, přichystaných pro členy komise, by nyní schválená nová podoba amerických protiruských sankcí mohla mít negativní dopady na evropské energetické společnosti.

Zájmy EU nesmí být kvůli USA poslední, varoval Juncker

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Spojené státy ve středu varoval, že Evropská unie na sankce obratem zareaguje, pokud budou ohrožovat energetickou bezpečnost unie. Informovala o tom agentura Reuters. Proti restrikcím, které připravuje Kongres USA, se opět ohradilo Německo a kritický postoj zaujalo také Rakousko.

„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ uvedl Juncker v prohlášení po jednání Evropské komise. „Proto se komise dnes shodla, že pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto Amerika na prvním místě nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal Juncker.

Německé ministerstvo zahraničí Washingtonu vzkázalo, že není možné z přípravy sankcí vynechat i Evropu. Berlín zároveň prohlásil, že pokud by Spojené státy nové sankce využily jako nástroj průmyslové politiky, bylo by to nepřijatelné.

Výhrady z postupu USA neskrývá ani Rakousko, které kritizuje Spojené státy za to, že přípravu odvetných opatření proti Moskvě nekoordinuje s Evropskou unií. Rakouský kancléř Christian Kern se podle svého mluvčího Jürgena Schwarze obává, že jednostranné vyostření sankcí proti Ruské federaci by byl politováníhodným odklonem od dosavadního společného evropsko-amerického postupu.

Schwarz rovněž poukázal na obavu, že americká odvetná opatření by mohla poškodit ruské aktivity evropských firem v energetickém a infrastrukturním odvětví.

Vztahy USA s Ruskem se dostávají do „neprozkoumaných vod“

Návrh nových protiruských sankcí kritizoval také náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Podle něj nedává prostor pro zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem v blízké budoucnosti. Vztahy mezi oběma zeměmi se tímto dostávají do „neprozkoumaných vod“, dodal.

Předseda zahraničního výboru Rady federace, horní komory ruského parlamentu, Konstantin Kosačov na Facebooku uvedl, že by Moskva měla připravit na nové americké sankce vůči Rusku „bolestivou“ odpověď.

„Vzhledem k jednomyslnému schválení balíčku sankcí vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji v americké Sněmovně reprezentantů nelze očekávat průlom (v americko-ruských vztazích)... Ve skutečnosti je další zhoršení dvoustranné spolupráce nevyhnutelné,“ dodal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video