Při pátečním testu v Pacifiku armáda odpálila poblíž atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech balistickou střelu. Západně od Havajských ostrovů, vzdálených zhruba 3 700 kilometrů, ji pak po 11 minutách letu zničila antiraketa SM-3 z raketového křižníku USS O’Kane vybaveného systémem Aegis.
Ten má hrát klíčovou roli v nově budovaném protiraketovém deštníku NATO, který má v nejbližších letech přikrýt prakticky celou Evropu.
Šlo o první test tohoto systému, při němž byla úspěšně zachycena a zneškodněna balistická střela středního doletu. Pro sledování letu střely protiraketová obrana využila mobilní námořní radar typu X-band na ostrově Wake. "Schopnost využívat data ze vzdáleného radaru výrazně zvyšuje účinnost antiraket SM-3," uvedla v oficiálním prohlášení americká protiraketová agentura.
V předchozích testech totiž systém Aegis sledoval a likvidoval balistické střely na mnohem kratší vzdálenosti. Podle statistik systém od roku 2002, kdy zkoušky začaly, úspěšně zneškodnil 21 z 25 vypálených střel.
Protiraketová obrana NATO
Poslední test byl přitom velmi důležitý pro potvrzení nové americké strategie protiraketové obrany, kterou v roce 2009 představil prezident Barack Obama. Má nahradit původní plány Obamova předchůdce George W. Bushe, jež předpokládaly vybudování radaru v Česku a základny s protiraketovými střelami v Polsku.
První fázi spustili Američané počátkem roku. V březnu vyslali do Středozemního moře válečnou loď USS Monterey. Raketový křižník vybavený speciálním radarovým a naváděcím systémem Aegis bude součástí rodící se protiraketové obrany NATO. Má chránit Evropu hlavně před potenciální hrozbou íránských balistických střel.
Chceme také pod deštník, tvrdí Rusko
Do budování protiraketového štítu se má zapojit i Rusko. Jednání mezi NATO na straně jedné a Ruskem na druhé se ale zadrhla hned na počátku a pokrok nepřinesla ani právě skončená schůzka Rady NATO-Rusko na úrovni ministrů zahraničí v Berlíně. "Ještě jsme se nedohodli na tom, jak vybudovat architekturu," řekl po berlínské schůzce generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Každá strana má totiž jiné představy. Problém je přitom v jedné z klíčových otázek. Moskva by ráda systém, který má podle plánu chránit v budoucnu i civilní obyvatelstvo, provozovala s NATO společně. Podle představ NATO by ale měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský. Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní.
"Myslím, že tady je několik potíží, mimo jiné taky, že v Rusku nepadnou velká rozhodnutí, dokud tam není jasno, kdo bude příště v Rusku vládnout. Ruské odpovědi budou spíše vyhýbavé," citovala agentura ČTK českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se jednání účastnil.
