Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA se protiraketového štítu nevzdají

  8:30aktualizováno  8:30
Americký prezident George Bush potvrdil, že chce vybudovat americký národní obranný raketový systém. USA se podle něj musejí přenést nad rámec zastaralé smlouvy s Ruskem z roku 1972. Dohodu ABM o omezení protiraketových systémů podepsal Washington ještě s bývalým Sovětským svazem.

Smlouva není cestou do budoucnosti
"Tato smlouva se nehodí do přítomnosti a neukazuje nám cestu do budoucnosti," řekl Bush v projevu na washingtonské Univerzitě národní obrany. Dodal, že by USA měly jít za omezení smlouvy, která je založena na vzájemné nedůvěře.

Připravuje se vysvětlovací kampaň
Šéf Bílého domu se chystá zahájit přesvědčovací diplomatickou kampaň. Příští týden by měli do hlavních měst evropských spojenců a do Asie přijet na jednání o plánu vysocí členové administrativy. Rusku se Bush chystá dokonce nabídnout i možnou spolupráci v záležitostech obrany. Kampaň se má zaměřit i na Čínu I ta totiž v americké iniciativě vidí snahu o získání jednostranných strategických výhod.

George Bush v projevu připustil, že technologie není ještě zralá pro tak složitý systém. Zdůraznil však, že USA na ni budou pracovat a budou se snažit ji rychle zdokonalit.

ANALÝZA

Proč je Rusko tak proti 'deštníku'

Hrozbu tvoří nevypočitatelné státy
Prezident Bush vysvětloval, že strategickým nepřítelem a hrozbou nyní není Rusko se svými tisícovými arzenály jaderných zbraní. Hrozbou jsou podle něj mnohem menší jaderné zásoby a zbraně hromadného ničení v rukou hrstky jiných států. Ty prý představují nevypočitatelné nebezpečí. Bush ale výslovně jmenoval jen iráckého prezidenta Saddáma Husajna.

Podle Bushe skončila éra studené války. Nyní je, jak řekl, jiná doba, a ta si vyžaduje nové přístupy založené na iniciativách, které by šíření jaderných zbraní zabránily. Bez dalších podrobností dodal, že se americká vláda pokusí změnit rozměr, složení a charakter nukleárních sil.

Bush telefonoval s Putinem
Americký prezident George Bush ještě před svým prohlášením volal ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi. Řekl mu, že se s ním rád v příštích měsících rád setkal. Ujistil ho, že americký  systém raketové obrany neznamená ohrožení míru. Putin podle Bushe odpověděl, že by byl rád, aby se setkání uskutečnilo ještě před summitem G8, který se má sejít v červenci v italském Janově.

Putin podle prohlášení Kremlu vydaném po rozhovoru obou státníků americkému prezidentovi řekl, že Moskva je připravena spolupracovat při hledání odpovědí na hrozby v této oblasti, ale bez porušování dohod, které už třicet let zaručují strategickou rovnováhu.

Deštník bude stát 60 miliard

Protiraketová obrana, která přijde nejméně na 60 miliard dolarů, má za cíl zachytit nepřátelské hlavice a zničit je ještě před dopadem na americké území či na území amerických spojenců.

Washington hodlá rozmístit zařízení na odhalení startu nepřátelské rakety, na jejich sledování a likvidaci nejen na americké území (a na oběžnou dráhu), ale i na lodě a letadla za hranicemi USA.

Ve Spojených státech se dosud uskutečnily tři testy tohoto zařízení: první v říjnu 1999, druhý loni v lednu a třetí loni 7. července. Úspěšný byl pouze první pokus, což vyvolalo pochybnosti
o technické zralosti programu.

Systém by měl zajišťovat jak ochranu proti záměrně odpáleným balistickým střelám, tak proti náhodnému nebo neoprávněnému odstartování rakety libovolného původu. Obrana je zaměřená
především proti jaderným hlavicím a částečně proti biologickým nebo chemickým náložím.

Ivanov: Na smlouvě trváme, jednání jsou možná
Ruská vláda ve středu oznámila, že trvá na platnosti Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany. Je však připravena jednat se Spojenými státy o nových strukturách mezinárodní obrany. Řekl to ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. "Jsme připraveni ke konzultacím, jsme ochotni koordinovat naše stanovisko," dodal.

Ruské vojenské a diplomatické zdroje citované agenturou Interfax poznamenaly, že Moskva zatím nehodnotí Bushův projev jako definitivní rozhodnutí od smlouvy odstoupit. Nejmenovaný zdroj ale varuje před důsledky, které by přineslo nové uspořádání sil.

Místopředseda dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy,  Vladimir Lukin, který zastupuje liberální frakci Jabloko, tvrdí, že to, že USA chtějí odstoupit od smlouvy ABM je politická realita. S tím by podle něj mělo Rusko počítat. Dodal ale, že Bushovo prohlášení otevírá možnosti pro seriózní jednání s Američany.

I člen zahraničního výboru dumy Konstantin Kosačov připustil, že za posledních 30 let situace ve světě změnila. Zdůraznil ale, že Rusko znepokojuje snaha USA nalézt novou odpověď na tuto otázku samostatně.

Upozornil, že pokud USA podniknou jednostranné kroky, pak není vyloučeno, že Státní duma může přehodnotit smlouvu START-2, kterou již ratifikovala. To, že USA pohrdají všemi mezinárodními smlouvami si myslí vůdce komunistické frakce Gennadij Zjuganov, který vyzývá k prosazování ruských národních zájmů.

Moskva dříve prohlásila, že je proti americkému raketovému štítu. Zdůvodňuje to tím, že by mohl zvrátit globální rovnováhu, protože by dal USA obranu před ruským jaderným arzenálem, což smlouva ABM zakazuje.

Nová Čína: Plán podporuje závody ve zbrojení
Spojenými státy plánovaný systém NMD zničí globální strategickou rovnováhu a mohl by vést k novým závodům ve zbrojení. Napsala to tisková agentura Nová Čína. Oficiální čínská místa zatím na záměr Washingtonu nereagovala.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.